Anna McVicar ze Skotska chtěla být baletkou. Právě tohle přání se jí stalo osudným a vedlo u ní k rozvinutí anorexie.

Když jí bylo deset let, trénovala třikrát týdně. „Když jsem jednou cvičila, uviděla jsem v zrcadle svůj odraz a byla jsem zhnusená tím, co jsem tam viděla,“ uvedla Anna. Poté, co přestala jíst, její tělo sláblo a ve čtrnácti letech vážila 25 kilo, což je průměrná hmotnost devítiletého dítěte. Anna jedla jenom kousek salátu, okurku a pila dietní colu. „Vzpomínám si, že jsem si prohlížela, jak mi trčí klíční kosti, a docela se mi to líbilo.“ Ve škole byla malátná, často během hodiny usínala a neměla téměř žádné přátele.

Její stav se horšil a Anna málem zemřela. Nemohla chodit a cítila se jak stařena v mladém těle. Když upadla do bezvědomí, snažili se ji lékaři udržet při životě pomocí sondy, která jí do těla dostávala živiny. Jenže Anna si sondu propíchla, když zjistila, že jí do těla proudí 3000 kalorií denně. Začala běhat na místě a dělat sedy lehy.

Když ji po několika měsících z nemocnice propustili, spadla do toho znovu. Jedla jen jablka a její váha šla opět dolů. „Zní to šíleně, ale ten, kdo to nezažije, to nepochopí. Je to jako posedlost,“ říká Anna.

Anně je nyní dvacet dva let a váží kolem padesáti sedmi kilo. S podporou svého přítele se naučila vážit sama sebe a rozhodla se sdílet své zážitky, aby ostatní dívky varovala před děsivými následky anorexie. Kvůli anorexii má oslabené tělo, zmenšené vaječníky a trpí osteoporózou.