Bohuslav Sobotka hraje o všechno. Věří, že když z vlády vykopne nepopulárního Dienstbiera, že preference ČSSD začnou růst. Jenže pro voliče začíná být Sobotka stejně nestravitelnou figurkou, jako je Dienstbier. Pokud chce strana nastartovat nějaký očistný proces, musí Sobotka z vedení ČSSD odejít. Jinak budou sociální demokraté kopírovat osud ODS a padnou na samé dno. Proč je nutné, aby Sobotka odešel? Protože není autentický a nebudí důvěru.

1. Sobotka a uprchlíci

Sobotka šéfuje ČSSD ve složitých časech. Na jedné straně musí vnímat to, co mu sdělují voliči, kteří se stavějí proti přijímání uprchlíků. Na straně druhé se Sobotka ukazuje jako spojenec Angely Merkel, která přijímání uprchlíků podporuje. Sobotka hraje dvojí hru a týden od týdne je v tom méně a méně důvěryhodný. Je to složitá hra a Sobotka o dobré karty už zřejmě dávno přišel.

2. Sobotka a Zeman

Sobotka se ostře vymezuje proti prezidentu Zemanovi. Toho ale silnější polovina populace vnímá pozitivně. Zeman se svým protiuprchlickým postojem vypadá jako rázný muž s gulemi. Sobotka v tom samém světle vypadá jako myš, která se snaží prokličkovat přes dálnici plnou rychle jedoucích aut.

3. Sobotka a Babiš

Sobotka potřebuje ANO, aby mohl vládnout. Jenže potřebuje Babiš Sobotku? Vše nasvědčuje tomu, že po dalších parlamentních volbách už bude Babiš (62) natolik silný, že bude moci vládnout bez ČSSD.

4. Sobotka a Zimola

Jihočeský hejtman Jiří Zimola představuje pro Sobotku silnou vnitrostranickou konkurenci. Charismatický Zimola se netají tím, že by ho post předsedy ČSSD lákal. Jen čeká na vhodnou dobu, kdy půjde Sobotkovi otevřeně po krku.

5. Sobotka a OKD

Tahle kauza nad Sobotkou visí jako meč. Je to takový bičík na ovládání premiéra. Když OKD přešlo pod lobbistu Zdeňka Bakalu, za ministerstvo financí tento přesun podepsal právě Sobotka. Jestli se něčeho Sobotka skutečně bojí, tak je to kauza kolem OKD.

6. Sobotka a Hašek

Voliči už dali jasně najevo, že Michal Hašek a Zdeněk Škromach pro ně nepředstavují dobrou volbu. Zároveň si část voličů pamatuje, jaké pakty s těmito muži Sobotka v minulosti uzavíral a jak kryl jejich nestandardní chování.

7. Sobotka a Čína

Další tenký led, na kterém se Sobotka pokouší bruslit. Jednou kritizuje Zemana za jeho obdiv k Číně, pak tam sám jede. Kritizuje ministra Hermana, že se sešel s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou, ale nemá sílu ho odvolat. A navrch přidá jako premiér ČR podpis pod dokument, když se vrcholní představitelé Česka Číňanům za ministra Hermana omlouvají.

8. Sobotka a Dienstbier

Jiří Dienstbier není dobrým ministrem a Sobotka má právo ho odvolat. Jenže chybou bylo, že Dienstbier se do této funkce vůbec dostal. Analogická situace je s ministryní práce a sociálních věcí Michaelou Marksovou. I když Sobotka Dienstbiera odvolá z ministerského křesla, nedokáže ho vymazat z veřejného prostoru. Dienstbier (stejně jako Škromach) už naznačil, že ví mnohé ze zákulisí fungování strany a že by o tom mohl časem mluvit.

9. Sobotka a zahraniční politika

Sobotka neovládá žádný světový jazyk a je odkázán na pomoc překladatelů. Jenže ta skutečná zahraniční politika se dělá přímo bez překladatele. Sobotka si tak na summitu notuje hlavně se Slováky, protože s nimi nemusí mluvit anglicky. Sobotkova bezradnost byla vidět při návštěvě Angely Merkel. S německou kancléřkou se nechal vyfotit, aby to vypadalo, že spolu poklábosí, a pak netrpělivě čekal, až dorazí překladatelka. Bylo to dlouhé a nedůstojné čekání, které vyplňovalo jedno velké ticho.

10. Sobotka a čas

Sobotku tlačí čas, který hraje proti němu. Už v březnu se chystá stranický sjezd a hovoří se o tom, že se bude hledat nový předseda. Sobotka tak má necelých 5 měsíců, aby veřejnost a kolegy ve straně přesvědčil, že je dobrý šéf a dokáže přinést nové nápady a novou energii. Zatím to ale vypadá, že ČSSD pod jeho vedením padá. Někam tam, kde se momentálně motá ODS.