Na základě dostupných dat z let 2016 a 2017 jsme vypočítali, že každý druhý občan České republiky má z něčeho strach.

V České republice přibývá lidí, kteří mají strach z cizinců a migrace. Češi mají strach z islámu a terorismu a mají tendenci tyto entity spojovat. Napomáhá tomu i rétorika některých politiků, jako je například Miloš Zeman (73) nebo Tomio Okamura (45). Strach z cizinců a cizích kultur má 75 procent populace.

K moderním fobiím patří nomofobie. To je strach z toho, že nebudeme na mobilním signálu a nebudeme moci dát zprávu svým blízkým. V západní Evropě touto fobií trpí 65 procent lidí a předpokládá se, že v České republice bude číslo podobné.

Ke klasickým fobiím patří strach z hadů a strach z pavouků. Osmnáct procent lidí má strach z pavouků, 21 procent se štítí hadů.

Rozšířeným strachem je také obava o živobytí a s ní spojený strach z budoucnosti. Podle odborníků má polovina lidí strach, že jejich budoucnost nebude dobrá. To je alarmující číslo. Lidé mají strach, že přijdou o práci a neuživí své rodiny. V noci se budí a mají černé myšlenky.

Proti tomu se takový strach z výšky a nebo strach z myší zdá naprosto okrajovou záležitostí.

Zajímavé je, že ve společnosti pořád přetrvává strach z létání a nebo strach z pohledu na jehly a injekce.

Mezi okrajové fobie pak patří strach z lidí (humanofobie), strach z klaunů (coulrofobie), gamofobie (strach z manželství) nebo venustrafobie (strach z krásných žen).

Naproti tomu strach ze smrti (thanatofobie) je ze strachů, které k moderní společnosti patří. Staré lidi jsme izolovali do ústavů a na smrt se nechceme dívat. Tváříme se, že smrt neexistuje. Když se objeví, tak se jí bojíme. Proč tomu tak je? To je na větší psychologickou analýzu, které se můžeme věnovat zase někdy příště.