Výsledky prvních pokusů naznačují, že řada alergií i některých jiných onemocnění by mohla být léčitelná pomocí červů. Blíží se doba, kdy si budeme do lékáren chodit i pro živá vajíčka různých parazitů? A co na to pacienti?

Jim Turk jednoho dne ke svému překvapení zjistil, že nedokáže běžet déle než několik minut, aniž by začal lapat po dechu. Stejně jako většina lidí i on však tyto příznaky nejprve přičítal stresu a přepracovanosti. Odbornou pomoc vyhledal teprve poté, co se v létě roku 2008 zhroutil v polovině baseballového hřiště.

Lékaři mu nakonec diagnostikovali roztroušenou sklerózu (RS), která je v současnosti považována za neléčitelné onemocnění. Jim se nicméně odmítnul vzdát a rozhodl se vyzkoušet experimentální léčbu – společně s dalšími dobrovolníky začal pít speciální „červí koktejly“, obsahující vajíčka tenkohlavce prasečího (Trichuris suis).

Před zahájením pokusu měli pacienti v průměru aktivních lézí 6,6 – tedy jizev, které RS vytváří v nervové soustavě. Tyto léze brání přenosu elektrických signálů v mozku a míše. Léčba zredukovala jejich množství na 2.

S výzkumem léčebného potenciálu živých parazitických červů se začalo už v roce 1990. Od té doby proběhla celá řada experimentů. V roce 2005 byly publikovány výsledky dvou studií zaměřených na pacienty s ulcerózní kolitidou a Crohnovou chorobou. V obou případech „červí terapie“ zabrala. V současné době se zkoumají možnosti využití červů pro léčbu autismu (u dospělých i dětí), lupénky, cukrovky 1. typu a dalších chorob. Někteří odborníci ovšem myšlenku podávání živých parazitů pacientům kritizují. Podle jejich názoru tito červi zdaleka nejsou neškodní a bylo by tak lepší navrhnout a začít vyrábět léčebné přípravky založené na jejich biologii – podobně, jako to vědci svého času udělali například s penicilinem.