Haha, tak se mi ty moje večírky jednou musely vymstít…

Špacíruju si to hezky na Mallorku, mimo jiné letos už naposledy, protože koncem září/začátkem října na Mallorce už pomalu končí sezona, začíná být chladněji a po turistech nebo narvaných barech není ani stopy. Proto toho chci ještě naposledy využít. Kupuju letenku, na internetu zjišťuju, že teplota nejde pod 30 stupňů, no a tak už se nemůžu dočkat. Balím nejnutnější věci a frčím do Prahy na letadlo. Letělo mi to až k večeru, takže jsem na Mallorku přiletěla ve správný čas si zrovna objednat drink. Jeden, druhej, třetí, no prostě klasika, nic výjimečného pro nás mladý pařmeny. Večer byl super a náramně jsme se s kamarádkou bavily…

…ráno se probouzím s tupou bolesti na levé noze. Přemýšlím, jestli se mám podívat, co s ní mám. Po chvilce odkrývám peřinu a můj ukazováček na levé noze se barvou podobá Šmoulí rodince křížené se Shrekem. Je modro-zelenej a tlustej.

Snažím se si vzpomenout, jak se mi to stalo. Když se mi rozsvítí v hlavě, pamatuju si, jak onu noc, už skoro u domu a vidiny postele, jdu rychlou chůzí a zakopávám o patník. V tu chvíli se směju sama sobě, ale pokračuju směr postel, do které s radostí uléhám.

…no a teď je ráno, sedím na posteli a koukám na toho tlustýho Šmoulu…

Nezbývá mi nic jiného než okamžitě koupit letenku a jet domů. S nemocnicemi v zahraničí nemám úplně dobrý zkušenosti. Nějakým zázrakem mi to letí téměř hned, dalším zázrakem se dopajdám na letiště a poslední zázrak je, když už konečně sedím u doktora v Brně, který mi sděluje diagnózu: Zlomený prst!!

Prstíček mám sice zlomenej, ale na druhou stranu jsem ráda, ze už jsem doma v Brně. Kvartýruju se k mamince domů, u mě bych byla celý dny sama a tady se o mě bude aspoň starat můj anděl strážný s malým pomocníkem.

Děkuju předem všem, kteří se o mě starají, starat budou, mají o mě starost a obdarovávají mě alespoň milými zprávami. Díky za to…

Pijte s mírou a dávejte na sebe pozor! (smích)

Vaše nejoblíbenější Nela