Zdravím všechny svoje příznivce i nepříznivce z Brna a širokého okolí.

Přiletěla jsem sem na otočku z Mallorky podívat se, co se tady změnilo.

Hned po příletu jsem zjistila, že je všechno při starým: pár kluků si prohodilo svoje holky a objevila jsem tři nové, asi šestnáctileté zlatokopky, co vysedávají po kavárnách s muži jiných národností, takže klasika, ve městě se nic nezměnilo, jen se to trošku promíchalo…

Za tu krátkou dobu, co tu jsem, jsem toho stihla celkem dost.

První den po příletu jsem hned sedla do auta a jela navštívit maminku s bráchou do Uherského Hradiště, kde byl náš malý hokejista na soustředění. Strávili jsme společně hezký slunečný den, zašli na zmrzku, obídek, prošli se, zablbli si a pokoukala jsem, jak to Nedýskovi už pěkně jde na ledě.

Nemohla jsem samozřejmě první večer vynechat pořádnej večírek a ukázat se ve svém oblíbeném klubu Mandarin, kde zrovna hrál Jaro Slávik. Super akce, ostatně jako vždy. Do odletu zpátky na Mallorku se tam určitě ještě párkrát ukážu.

Důležitý bylo, než odletím zpět, zajít na pořádnej dlabanec, takže tatarák s česnekovými topinkami byl jasnou volbou. Přejedla jsem se tak moc, že ještě teď se nemůžu nadechnout.

Samozřejmě jsem neměla šanci tu obrovskou porci tataráku sníst, tak jsem ho nechala zabalit a s pár topinkami jsem udělala dobrej skutek. Na náměstí Svobody jsem si vytipovala bezdomovce, kterého mi bylo nejvíc líto, a pořádnou porci tataráku z pravé svíčkové jsem mu věnovala. Měla jsem ze sebe dobrý pocit, budu to dělat častěji.

Prošla jsem pár kaváren, vzala Nedýska na koupák, pobavila se s přáteli i nepřáteli, co se na vás usmívají a za rohem vás pomluví, a už se těším zase zpět.

Letenku už mám koupenou, tak příště zase z Mallorky, páčko, vaše Nela