Humorné i vážné zamyšlení nad číslem 17 formou personifikace:

Máme rok 2017 a nemohl jsem si nevšimnout, že vlastně číslo 17 je takové trochu zastrčené, lidé s ním moc nepočítají, není nijak zvlášť oblíbené. Hlavně je to asi tím, že je to prvočíslo, není dělitelné dvěma ani třemi, ani pěti, prostě ničím, a tak se prostě k ničemu moc nehodí.

Jiná prvočísla, jako třeba 11 nebo 13, jsou na tom lépe. Řekne se třeba šťastných 13 nebo jedenáct hráčů ve fotbalu, ale co se řekne o číslu 17? Přiznejme si, že o čísle 17 se skoro vůbec nemluví. O takové číslo skoro nikdo nezakopne, zůstává bez povšimnutí, bez zájmu, bez pozornosti. Tento rok však číslo 17 bude aspoň v jednom ohledu středem pozornosti. Konečně už nebude jen tak zastrčené někde v koutě.

Žádný člověk by neměl skončit jako číslo 17. Někdo namítne, že je to hned kousek od čísla 18, kdy se stáváme právně dospělými, ale to je myslím malá útěcha.

Zkusme přesto najít nějaké přednosti čísla 17:

  • když přičteme 3, dostaneme 20 – to je sice pěkné, ale co s tím ?
  • když odečteme 7, dostaneme 10 – to už zní trochu lépe, je pravda, že v tomto je číslo 17 naprosto jedinečné. Které jiné číslo se může pochlubit tím, že když z něho odečtu 7, dostanu 10?

Žádné, jedině a pouze číslo 17.

  • Měli bychom si vážit čísla 17, protože bez něho bychom nevěděli, kolik je 10 plus 7. Nepotřebujeme to sice vědět často, ale jednou za čas taková situace může nastat.
  • Neopovrhujme číslem 17 jenom proto, že je málo používané: Podívejte, každý mladý člověk ví, když slaví 17. narozeniny, že přesně za rok se stane plnoletým a taková situace může nastat jen a jen, když dotyčný má sedmnáct let.
  • Bez čísla 17 by se nám zhroutila celá číselná osa.

Mějme rádi číslo 17 a taky mějme rádi všechny lidi kolem, přestože někteří mohou být na tom podobně jako číslo 17. Každé číslo je důležité, stejně jako každý člověk.