Byl to velmi parný den! 28. ledna 2009 bylo neuvěřitelných 46 stupňů ve stínu. Wayne pracoval na stavbě jako řidič vysokozdvižného vozíku. Celý den byl vystaven slunci. Když se potom vydal autem na cestu domů, udělalo se mu špatně, a tak vystoupil, aby si odpočinul. V tu chvíli ale upadl a probudil se o pár dní později v nemocnici. Prodělal úpal a jeho tělo bylo velmi dehydratované. Málem zemřel.

Když se však probudil, nejen že si nepamatoval, co se mu vlastně přihodilo, zjistil, že si nepamatuje nic od roku 1989. Ani svou svatbu, ani manželku, ani děti. Jeho žena Sharleen však byla trpělivá. Spolu s dětmi mu pomáhaly poskládat vzpomínky dohromady. Když se trochu zotavil, začal s dětmi trávit čas a ty vzaly situaci do svých rukou. Pomáhaly mu i seznámit se s moderní technologií.

Všechno pro něj totiž bylo novinkou. Nechápal princip plazmových televizí, protože na televizi si vzpomínal jako na velkou černou krabici. Stejně tak to měl i se svým autem nebo mobilními telefony. Všechno pro něj bylo jako z jiného světa. Za nějaký čas se do moderního světa adaptoval, nicméně jeho vzpomínky se mu již nikdy nevrátily.

Má to však i světlé stránky. Wayne si tak například mohl zopakovat svou svatbu, což musela ocenit především jeho žena Sharleen. Ostatně komu se poštěstí brát si dvakrát za život toho samého muže. Waynův příběh naštěstí neskončil žádnou katastrofou. Jsou ale případy, kdy lidé po ztrátě paměti utrpí těžký šok, z něhož se již nevzpamatují.