Teď vám nastíníme důvody, proč je křesťanství a církev už od začátku jedna velká fraška a nic není tak, jak se nám celé věky snažila církev a tihle pochybní hodnostáři nabulíkovat. Proti původnímu křesťanství, jaké hlásal Ježíš Kristus (milujte se a množte se atd.) samozřejmě nic nemáme, ale co nám vadí, je to, jak církev s lidmi tolik let manipulovala a podsouvala jim samé bludy.

Jelikož se ale nacházíme v době, kdy se už za pravdu neupaluje, tak vám ukážeme pár důvodů, proč se k církvi raději otočit zády.

1. Církev nemá s vírou nic společného

Zarytí pánbíčkáři, už se konečně probuďte. Církev a Vatikán byly stvořeny POUZE k ovládání a kontrole lidí. O nějaké víře a duchovním životu nemůže být vůbec řeč. Stačí se podívat, jakým bohapustým životem žijí tihle církevní hodnostáři. Velké pitky, orgie přímo ve Vatikánu nejsou ani dneska žádnou výjimkou. Například papež Jan XII, který papežoval od roku 955 do 964, udělal z Lateránského paláce nevěstinec a znásilňoval potulné ženy.

2. Církev manipuluje s masami lidí

K tomuhle netřeba nic dodávat. To je celkem jasné už odjakživa. „Když nebudeš hodná ovečka, budeš mít svůj vlastní mozek, nenecháš se od nás balamutit, půjdeš do pekla!“ tohohle se naši předci naposlouchali až až. Dobrou zprávou je, že církev dlouhodobě oslabuje a její vliv na lidstvo je čím dál tím menší. Mimochodem, určitě víte, že cílová skupina církve byli hloupí a nevzdělaní lidé.

3. Bible se začala psát až 300 let po smrti Ježíše Krista

Hodně lidí bere Bibli jako důkaz existence Ježíše a jeho zázraků. To, že Ježíš žil a měl dokonce i bratry, je vědecky dokázané z dokumentů pocházejících z té doby, nikoliv z Bible. Ta se začala psát, až když bylo křesťanství oficiálně uznané za státní náboženství. Představte si, že bychom teď začali psát o tom, jak žil nějaký izraelský vesnický pasáček z roku 1700. Přesně tak pravdivá a objektivní je Bible.

4. Křesťanství bylo uznáno za státní náboženství až v roce 313

Teprve císař Konstantin I. Veliký uznal v roce 313 křesťanství za státní náboženství, a to čistě z politických důvodů. Do té doby byli křesťané vyvražďováni a vůbec se k nim nikdo nechoval hezky. Ale jelikož náboženství Římské říše bylo zastaralé a nikdo tomu nevěřil, rozhodl se protřelý císař, že získá lid na svou stranu, když jim křesťanství zlegalizuje. Sám Konstantin nebyl věřící a takové věci mu byly víceméně putna. Mimo to musel stanovit křesťanům znak, který budou oficiálně používat, s tím souvisí…

5. Kříž jako symbol nemá nic společného s ukřižováním

Do roku 313 utajovaní křesťané používali jako znak rybu. Byla to ryba, žádný kříž, žádné ukřižování. Původní kříž jako takový se ustanovil jako znak křesťanství po bitvě, kterou vyhrál císař Konstantin, a pojí se s ním taková legenda. Když byl císař se svým vojskem na bitevním poli a stál proti svým nepřátelům, objevil se znenadání na nebi obraz kříže a hlas, který mu řekl, že v tomto symbolu vyhraje celou bitvu. Císař bitvu vyhrál a z vděčnosti ustanovil kříž jako symbol křesťanství.

6. Církev je od začátku nejvýdělečnější podnik v historii naší planety

Odpustky, zabavování majetku upáleným „čarodějnicím“, inu nakradli si toho hodně. A teď jim máme vrátit ten nakradený majetek ve formě restitucí. To opravdu nikomu nedochází? A teď jsme ještě u toho, že Ježíš hlásal, aby lidé žili skromně a nehromadili majetek. A co dělá církev? Lže a krade.

7. Církev nemá nic moc společného s tím, co Ježíš hlásal

Tohle souvisí s bodem výše. Ježíš hlásal – žijte skromně, milujte se a množte se, nelžete, prostě zásady slušného chování. Církev dělá přesný opak, krade, lže, vyžívá se v pedofiliích.

8. V naší historii je křesťanství tím nejkrvelačnějším náboženstvím vůbec

Je to pravda. Nikdy v historii se nevraždilo tolik jako ve jménu křesťanství. Egyptské a římské náboženství bylo mírumilovné a Římané dokonce povolovali, aby každý člověk věřil, čemu chce. Kromě křesťanství, ale to bylo jenom proto, že se už od začátku křesťané chovali jako hovada.

Prostě křesťanství ve formě, v jaké nám ho předhazuje církev, je přežitek, ale musíme uznat, že to má i své světlé stránky. Například do klášterů se mohly tehdy uchylovat lesbičky, které se nechtěly vdávat.