Jiřina Švorcová, obdivovaná i nenáviděná herečka, která ztvárnila mnoho rolí a hrála v desítkách filmů. Přesto si ji lidé nejlépe pamatují z kdysi oblíbeného seriálu Žena za pultem. V seriálu, který si diváci připomínají dodnes, hrála prodavačku lahůdek Annu Holubovou.

Vedle herectví se ovšem mnohem více věnovala politické činnosti. Byla to zarputilá komunistka a hrdě se k tomu hlásila. Jiřina Švorcová byla ve své době největší komunistickou herečkou, lidé ji milovali a dostávala plno nabídek na práci.

Švorcová byla ta, která založila například Leninský svaz mladých a v roce 1967 byla zvolena do ÚV KSČ. V osobním životě ale příliš štěstí neměla. Osud k ní byl nemilosrdný. Herečka nikdy neměla děti, přitom byla dvakrát vdaná.

První manžel byl hudebník Jindřich Rohan a ten po dítěti nijak zvlášť netoužil. Jiřina jeho rozhodnutí respektovala. Jenomže po nějaké době to začalo v manželství skřípat a pár šel od sebe. S druhým manželem, Vladimírem Šoltou, děti sice chtěli, ale bohužel to nevyšlo.

„Buď vám Bůh děti dá, nebo nedá. Mně je nedal, nebylo to nijak cílené,“ uvedla Švorcová v jednom z bilančních rozhovorů. Vzala si do úst Boha, ve kterého nikdy nevěřila…

Kromě Rohana a Šolty její srdce patřilo slavným hercům. Bouřlivý románek prožila se Zdeňkem Řehořem. „Byla to velká láska, chtěla jsem s ním žít,“ uvedla ve své knize. Jenže tehdy byla vdaná právě za hudebníka Rohana. Další románek prožila s hercem Jiřím Valou. Chtěla se kvůli němu rozvádět. Ale Vala to zkoušel také na Jiřinu Jiráskovou. "Vraceli jsme se k sobě a zase se rozcházeli. Bylo to bolestné,“ vzpomínala Švorcová. Vztah s Valou trval s přestávkami 8 let. V roce 1970 dala Valovi vale. Po divokém rozchodu si vzala malíře Vladimíra Šoltu a žila s ním v honosné vile na Ořechovce.

Opravdu kruté rány zažila herečka po revoluci v roce 1989, kdy se k ní česká společnost otočila zády. Spousta lidí si na ni ukazovala prstem a byla pro ně jen další komunistická verbež. Z kulturního života zmizela, ale stala se politicky aktivní. Jezdila recitovat socialistické básně na komunistické sjezdy. V roce 1996 neúspěšně kandidovala do Senátu za KSČM.

V seriálu Žena za pultem si zahrála po boku Švorcové třeba Hana Maciuchová, která na ni dodnes vzpomíná v dobrém i přes její komunistickou minulost. „Zavzpomínala bych na ni jako na příjemnou kolegyni. Všichni věděli, co dělá, ale vůči nám vystupovala vždy jako kolegyně,“ prozradila Maciuchová v jednom z rozhovorů pro TV Barrandov.

Jiřina Švorcová zemřela po těžké nemoci v roce 2011 v pražské léčebně dlouhodobě nemocných v Malvazinkách ve věku třiaosmdesáti let. Před pobytem na Malvazinkách byla hospitalizována v Ústřední vojenské nemocnici v Praze – Střešovicích. Tam ležela v kritickém stavu a nakonec ji lékaři uvedli do umělého spánku. Organismus jí oslabil zápal plic.

„Mám pár kamarádů a přátel, kteří nedopustí, abych se cítila příliš osamělá. A já jsem navíc na samotu zvyklá,“ uvedla před svých odchodem.

Jiřina Švorcová neměla klidnou smrt. Celý organismus jí postupně zkolaboval. Když přišel poslední výdech, bylo to pro herečku vysvobození.

„Nikdy mi neublížila a svým způsobem si jí vážím, že nepřevlékla rychle kabát a nepoplivala si tím tak celý svůj život,“ uvedla v rozhovoru pro Blesk o své kolegyni Jiřina Bohdalová. Pavel Landovský ale Švorcovou nešetřil ani po jejím úmrtí. „Dobrá herečka, ale špatný a hloupý člověk, který nevědomky podporoval totalitní vládu a její zločiny,“ uvedl Landovský. A tak bychom měli na Švorcovou vzpomínat. Velmi dobrá herečka, která celý život zasvětila zlému komunismu…