1. PŘEHNANÉ VÍTÁNÍ: Jedna věc je slušnost a diplomatický protokol, druhá věc je vlezdoprdelkismus. V Praze se dělo to druhé. A to ještě používáme hodně mírný termín. Kdo tuhle masovou exhibici organizoval?
  2. ZÁKAZ TIBETSKÉ VLAJKY: Vlajka Tibetu se na tři dny stala artefaktem, který nikdo z čínské delegace nesmí v Praze vidět. Jenže jak zakázat ve svobodné zemi vyvěšování vlajek? Musíte to udělat oklikou. Třeba tvrdit, že tibetské vlajky zakrývají okna a odstřelovači nevidí, co se děje v pokoji. Tak, jako se to stalo v Hiltonu. Kdo měl v ruce tibetskou vlajku, ten byl podezřelý. Mohl by totiž na čínského prezidenta zřejmě útočit pomocí symbolu lidských práv.
  3. TRAPNÝ SCHWARZENBERG: Miroslav Kalousek a Karel Schwarzenberg se rychle pasovali do role ochránců lidských práv a veřejně vyvěsili vlajku Tibetu. Bylo by to hezké gesto, kdyby tu vlajku nedrželi v ruce právě Kalousek se Schwarzenbergem. Kníže to pak schytal, že na lidská práva se dívá zřejmě selektivně. Čína mu vadí, ale se Saúdskou Arábií se kamarádí. Prostě učebnicový příklad pokrytectví.
  4. AGRESOŘI POD OCHRANOU: Pokud se v Praze objevili během tří dnů nějací agresivní lidé, pak to byli čínští vítači. Vadili jim koledníci, vadily jim tibetské vlajky, vadil jim každý, kdo čínskému prezidentovi fanaticky netleskal. Pod palbou je nyní Policie ČR. Podle četných svědectví to vypadalo, že policie chrání čínské agresory a na obyčejné občany ČR je nějaká přísnější.
  5. JIŘÍ OVČÁČEK: Už jsme si všichni zvykli, že prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček neumí pracovat s emocemi. Už jsme si zvykli, že tento pán si plete roli mluvčího s rolí hradního šaška. Ale to, co předváděl Ovčáček během návštěvy čínského prezidenta, zřejmě nemá obdoby. Útočil na premiéra Sobotku, útočil na Kalouska a Schwarzenberga, útočil na všechny, kteří nechtěli věřit tomu, že návštěva komunistického prezidenta je jejich největším dnem v životě.