Taky se vám zdá, že bez letošního fotbalového mistrovství by svět zůstal o trochu víc v rovnováze?

Máme pro vás důvody, proč je lepší koukat z „eurookna“ než na Euro.

1. Nuda jako prase

Jestli jste měli tu smůlu, že jste viděli libovolný zápas z letošního Eura, víte, o čem mluvím. Fotbal je už sám o sobě dost nudný a Mistrovství Evropy by pro něj měla být ta nejlepší reklama. Vždyť tam hrají nejlepší hráči Evropy přeci. Místo toho půlku času sledujeme, jak jeden fotbalista běží s míčem deset metrů, pak špatně přihraje, takže soupeř běží deset metrů, kde špatně přihraje, a tak pořád dokola. Druhou půlku času vidíme, jak si na své polovině nahrávají stopeři s brankářem. Že zápasové sestřihy trvají minutu, maximálně minutu a půl, jen potvrzuje výše zmíněné.

2. Fotbalisti

Koukat se na od hlavy až po kopačky potetované fotbalisty, kteří ale mají slzu v oku, jakmile s k nim někdo blíží, je opravdu zábava. Nedej bože, když kolem nich někdo doopravdy proběhne. Konec, zmar, smrt v očích, záchranka, nemocnice, hřbitov.

3. Komentátoři

Vyjma Jaromíra Bosáka jen komentují, co vidíme. Expert, který řekne úplně totéž, pouze předchozí komentář moderátorů uvede expertním zaklínadlem: já si myslím. V praxi to pak vypadá tak, že na obrazovce vidíte, jak nějaký fotbalista centruje do vápna, kde nikdo není, a míč tak končí v zámezí. Do toho slyšíte že: „Ronaldo centruje do vápna, kde ale není nikdo z jeho spoluhráčů.“ A při opakovačce toho centru to ještě doplní expert: „Já si myslím, že Ronaldo dobře centroval do vápna, kde ale bohužel nebyl nikdo z jeho spoluhráčů.“ Když něco takového slyšíte poprvé, je to sranda, když to máte poslouchat 90 minut, je to mučení. Že je většina z nich emotivní jako rohožka a vypadají, že přišli rovnou z knihovny, tomu celkovému obrazu taky nepřidává.

4. Rozhovory s hráči, experty ve studiu a přiožralými fanoušky ze Žlutých lázní

I tady se doslechneme stejně přínosné informace jako během zápasu, a to ve stylu: „Já myslím, že jsme viděli fotbalové utkání.“ S tím, že fanoušek ze Žlutých lázní k tomu ještě doplní „Češi do toho, Češi do toho“ a pak se divoce roztleská. Kapitola sama pro sebe je David Kozohorský, který už po první otázce vaří z vody a přeformulovává svoje dotazy stejně jako soutěžící v 5 proti 5, když si není jistý svou odpovědí. Aby z něj nakonec vypadla otázka typu: "Myslíte si, že Francii pomůže, že bude hrát před domácím publikem?“

5. Venku se děje spousta zajímavých věcí

Občas projde někdo se psem, občas někdo s kočárkem, někdy třeba i prší, mraky se formují do zajímavých obrazců, fouká vítr, sem tam proletí nějaký pták, místy je k vidění i duha…