Pokud je vám 30 a víc, ale pořád ještě nemáte zaděláno na potomka, pravděpodobně vám budou blízké i tyhle výmluvy, kterými utěšujete samy sebe…

1) Teď je úplně jiná doba. Všechno se prodlužuje a lidé se dožívají déle, takže mám i na mimino pořád do čtyřiceti času dost.

2) Ještě si chci užít, pocestovat a udělat kus kariéry. To bych s dítětem nemohla.

3) Zbytečně brzy bych si zkazila postavu. Dokud na mě chlapi ještě čučí, musím toho využít.

4) Když vidím, co řeší moje kámošky, děsím se toho. Matky mají místo mozku sunar a rozmixovanou mrkvičku! Toho bohdá nebude…

5) Až jednou budu mít dítě, budu na to na rozdíl od všech dvacetiletých matek připravená…

6) Je to závazek na celý život a musím si nejdřív sama ujasnit priority.

7) Dnešní doba je nejistá a budoucnost nepředvídatelná. Nemůžu do toho přivést živého tvora.

8) Ještě jsem nenašla toho pravého a nechci mít dítě s někým, o kom si nejsem jistá, že by mohl být otcem.

9) Pořád vypadám na dvacet plus… Po dětech to dopadá dle jednoho starého moravského přísloví: „Kozy po bachor, bachor po p*ču, p*ču po kolena.“

10) Co je to pár let v horizontu celého života?!