1. Proč jsou některé prdy horší než ostatní?

Zápach, odér (či snad vůně) každého prdu závisí na množství síry v něm. Proto pokud často konzumujete zelí, fazole či vajíčka, které síru hodně obsahují, budete jen stěží za princeznu.

2. Odsuzují všechny kultury prdění?

Ne. Například původní kmen Yanomami z Jižní Ameriky používá prdění místo slova „čau“ čili jako pozdrav. V Číně pak můžete dostat práci jako profesionální čichač prdů. No neberte to!

3. Můžu prd zapálit?

Ano. Je to ale velmi nebezpečné, protože metan i vodík jsou vysoce hořlavé plyny. Proto doporučujeme vždy přítomnost dalších osob. Například u nějaké té slavnostní večeře.

4. Jak často prdím?

Prdíš v průměru čtrnáctkrát denně.

5. Jak rychle prdím?

To záleží na mnoha faktorech, ale plyny opouští tvé tělo rychlostí až 20 kilometrů za hodinu.

6. Můžu tomu zabránit?

Nemůžeš, královno Alžběto II. Prdí všichni lidi na světě. A to dokonce ještě tři hodiny po případné smrti.

7. Proč mi ty moje nevadí?

Tak to víme naprosto přesně, královno. Prdíš totiž čtrnáctkrát denně a lidské tělo si na známé pachy či zápachy časem zvyká. Proto například při příchodu do svého paláce nic necítíš, ale na Pražském hradě cítíš cosi, co Češi popisují jako Becherovku. Prostě na to nejsi zvyklá. Ale na své prdy ano.

8. Je zadržování prdů špatné pro moje zdraví?

Těžko říct, Alžběto. Někteří říkají, že ano a způsobuje to hemeroidy. Jiní zase, že ne a je to celé přirozený proces.

9. Jsme v tom sami?

Neboj. Nejsme. Nejvíce kupodivu prdí termiti. Na druhém místě se umístili velbloudi a stupně (opravdových) vítězů uzavírají zebry. Jak jsme na tom my jako lidé? Jsme až osmí. Jednu pozici za psy.

10. Prdí taky hadi?

Prdí. Druh korálovce, který se vyskytuje v Arizoně, dokáže vypustit plyn tak mocně, že ho to dokonce o kus odhodí.