Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Boj o Hrad 2023: Podrobný seznam největších favoritů boje o prezidentské křeslo

Kandidáti na prezidenta: Podrobný seznam největších favoritů
Zdroj: Profimedia.cz/Koláž Extra.cz
+ Dalších 5 fotografií
volba prezidenta

V úterý vypršel čas pro odevzdání přihlášek k prezidentské volbě. Do tohoto termínu tak učinilo 21 osob. Největší šance dávají průzkumy generálu Petru Pavlovi a expremiéru Andreji Babišovi. Jací další kandidáti promluví do boje o Hrad? Pojďte si je s námi připomenout.

Zájemci o úřad prezidenta měli v úterý odpoledne poslední šanci, aby dodali ministerstvu vnitra přihlášky pro prezidentské volby v lednu příštího roku. Celkem se nominovalo 21 kandidátů včetně hlavních favoritů. Při předchozím vybírání hlavy státu před pěti lety předložily kandidaturu dvě desítky adeptů, zákonným podmínkám vyhovělo devět z nich. Ministerstvo podané přihlášky překontroluje do 24. listopadu a o den později rozhodne o jejich registraci.

Redakce eXtra.cz připravila seznam kandidátů s největší šancí umístit se v prezidentské volbě na předním místě. Mezi dalšími nominovanými jsou také podnikatelé Karel Diviš a Tomáš Březina, bývalý rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo prezidentka České asociace povinných Denisa Rohanová.

Petr Pavel

Kandidaturu generála Petra Pavla na prezidenta ČR podpořilo podpisy 81 250 českých občanů. Pavlovu kandidaturu v pondělí jeho tým podal na ministerstvu vnitra. Ukončení sběru podpisů Pavel oznámil při sázení stromků v Buštěhradě. Označil to za symbolický počin vůči životnímu prostředí, které prezidentská kampaň zatěžuje například spotřebou papíru a dopravou. Armádní generál ve výslužbě, který byl v letech 2015 až 2018 předsedou Vojenského výboru NATO, kandidaturu oficiálně ohlásil 6. září.

Pavel předložením podpisů podle svých slov nabízí služby občanům. Nyní se chce zaměřit na komunikaci s lidmi a především na způsob, jakým řešit krizi, nebo souběh krizí, kterými nyní ČR prochází. V kampani bude pokračovat. "Budeme jezdit po republice, budeme se účastnit debat," řekl Pavel. Podle něj pomohlo podpisy sesbírat na 700 dobrovolníků. Pavel nevyužil služby žádné agentury.

V aktuálních průzkumech platí za favorita voleb spolu s expředsedou vlády Andrejem Babišem. Pavel by získal v modelu agentury Median 22,5 % hlasů, Babiš jen o půl procentního bodu méně.

Andrej Babiš

Expremiér a předseda hnutí ANO patří od počátku mezi favority voleb. Babiš však dlouho odmítal sdělit, jestli se volby zúčastní. Učinil tak až 30. října. "Musím říct, že od momentu, kdy jsem vstoupil do politiky, jsem měl a stále mám jeden cíl, aby se lidem žilo líp. Jak vidím, že vláda nefunguje a pomáhá příliš pomalu, tak jsem se nakonec rozhodl do toho jít. Budu kandidovat na post prezidenta České republiky," uvedl v televizi Nova. Ihned poté začal v rámci kampaně objíždět české regiony. Jeho jízdu zaznamenávají i reportéři eXtra.cz.

Danuše Nerudová

Bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová je horkým želízkem v ohni a v průzkumech se drží za první dvojkou. Potřebných 80 tisíc podpisů nasbírala už v polovině října. Kromě Petra Pavla a Pavla Fischera je jedním ze tří kandidátů, které podporuje koalice Spolu. Na účet jí také přišel zatím nejvyšší dar pět milionů korun od majitele firmy Teta Martina Moravce. "Večer jsem dostal syna. Zaslouží si vlast s budoucností, kde prezident bude demokrat. Po 20 letech zmaru je tu naděje, co slušnost spojuje," napsal k daru Moravec, který naráží na to, že se čerstvě stal tatínkem.

"Tím, co ve mně vzbudilo tu úvahu, kromě toho, že mi to lidi psali asi před dvěma lety, byl covid. Byla jsem v iniciativě KoroNERV, kde jsem dokázala, že člověk dokáže změnit věci veřejné. Člověk najednou cítil, že stačí málo, aby se překročila linie. Tehdy, když se zavřely hranice pro vycestování, jsem křičela, že je to proti Listině základních práv a svobod. Člověk si připadal jako v roce 1948. Někdo musí být ten, kdo vystoupí z řady a udělá první krok. Tím jsem spustila lavinu a asi za týden bylo to opatření zrušeno," uvedla Nerudová.

Pavel Fischer

Senátor Pavel Fischer podal kandidátní listinu do prezidentských voleb 3. listopadu. Podepsalo mu ji 54 poslanců a senátorů. Kandidaturu mu podpořili i čtyři senátoři z předchozího volebního období. Pod listinou jsou podle Fischera podepsáni vládní politici, ale i třeba zástupci hnutí ANO.

"Je to pro mě vizitka, že jako prezident budu umět pracovat s parlamentem s oběma komorami napříč, mám tam dokonce podepsané senátory zvolené například za hnutí ANO nebo další, to znamená nejenom vládní," doplnil. Fischer vyvolal kontroverze rozhovorem v Deníku N, v němž rozvíjel úvahy o tom, že zastánci legalizace manželství homosexuálních a lesbických párů posilují nebezpečí, že „děti se budou shánět na trhu a že se s nimi bude obchodovat“.

Josef Středula

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula bude kandidovat na prezidenta s podporou 11 senátorů. Nasbíral také více než 60.000 podpisů občanů, řekl novinářům před úterním odevzdáním přihlášky do voleb v pražské budově ministerstva vnitra. Je přesvědčen o postupu do druhého kola voleb.

Mezi senátory, kteří podpořili Středulovu kandidaturu, jsou Tomáš Jirsa (ODS), Petr Vícha (ČSSD) či Adéla Šípová (za Piráty). Podle Středuly to dokazuje, že dokáže oslovit lidi různých názorů. "Kandiduji, aby si lidé mohli vybrat kandidáta, který nemá žádnou komunistickou minulost týkající se spolupráce s minulým režimem, ale také člověka, který má sociální cítění," uvedl. V nynější situaci jsou podle něj potřebné také vyjednávací schopnosti, kterými disponuje. Paradoxní je, že jeho kandidaturu podpořili též dva senátoři za hnutí ANO. To přitom do prezidentského klání vysílá Andreje Babiše.

"Je to ten můj celoživotní příběh, já se snažím chránit poctivé od nepoctivých, ty, kteří pracují, od těch, kteří to chtějí kazit. Stejně jako poctivé zaměstnance od nepoctivých zaměstnavatelů, tak stejně toho poctivého zaměstnavatele před nepoctivým zaměstnancem," uvedl Středula v pořadu eXtra host na otázku, co ho motivovalo jít do prezidentského klání.

Karel Janeček

Podnikatel Karel Janeček sesbíral pro svou prezidentskou kandidaturu přes 73 000 podpisů občanů. Novinářům to řekl v úterý dopoledne při příchodu na ministerstvo vnitra v Praze, kam přišel podat svou přihlášku do voleb.

Janeček uvedl, že odevzdat přišel celkem 73 037 podpisů občanů. Ke kandidatuře je jich potřeba 50.000, před týdnem měl přitom Janeček k dispozici jen 42 000 podpisů a byl proto nadšený z akcelerace sběru v posledních dnech. "Já si přál alespoň 60 000, aby byla dostatečná rezerva, ale 73 je dvacáté první prvočíslo, takže je to i symbolicky naprosto fascinující," řekl.

V závěru kampaně chce oslovovat voliče stejnými tématy jako dosud. "Jsou to věci, kterými se dlouhodobě zabývám - vzdělání, spravedlivá společnost. Potřebujeme nastartovat zásadní obnovu a sjednotit společnost," uvedl. Dalšími důležitými tématy jsou podle něj zdravý životní styl či svoboda, kterou společnost pomalu ztrácí. Zajímavostí je, že Janeček uspořádal tiskovou konferenci ke své kandidatuře v Multiversu, tedy alternativní realitě. Během kampaně se také snažil o adrenalinové aktivity. Během jedné z nich se nechal mlátit do břicha. Předtím zase uvedl, že stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj "zažil situace na hraně, třeba kolem seskoků padákem," za což si vysloužil posměch na sociálních sítích.

Marek Hilšer

Senátor Marek Hilšer potvrdil odevzdání přihlášky do prezidentské volby v pondělí. Podepsalo mu ji 14 senátorů. Za svou metu ve volbách kandidát, který před pěti lety skončil na pátém místě, označil vítězství. Voliče chce oslovit například otázkou řešení problematiky exekucí, energetiky nebo politického lobbování.

Hilšer poznamenal, že jistotu senátorských podpisů měl už loni. Pokoušel se sehnat i podpisy občanů, nemá jich ale dostatečných 50 000. Uvedl, že nechtěl investovat miliony do sběru podpisů. Někteří kandidáti totiž za získané podpisy platili.

Přesvědčit se mu podařilo více než 14 senátorů, některé ale vyřadil, protože jim mezitím skončil mandát. O jednom Hilšer ví, že podepsal kandidaturu i jinému uchazeči. ČTK řekl, že mezi podepsanými jsou třeba Adéla Šípová (Piráti), bývalý protikandidát Jiří Drahoš (za STAN), Přemysl Rabas (za hnutí Senátor 21) nebo Marek Ošťádal (STAN).

Do kampaně chce investovat asi dva miliony korun, třetinu zaplatí z příspěvku, který od státu dostal za svůj senátorský mandát. Odmítá vysoké dary ze soukromého sektoru. Uvedl, že prezident musí na prvním místě hájit veřejný zájem a nebýt v žádném podezření, že je hříčkou lobbistů a klientelistických vazeb.

"Chceme-li udržet demokracii a zamezit dalšímu tříštění společnosti, musíme změnit politickou kulturu v naší zemi. Především musíme zabránit privatizaci funkce prezidenta, o což se snaží různé mocensko-ekonomické skupiny," řekl. Hilšer jako jediný z českých politiků navštívil východ Ukrajiny, kde se v současníé době vedou tvrdé boje s ruským agresorem.

"Já reprezentuji ten občanský příběh člověka, který není navázaný na žádné lobbistické skupiny, právní kanceláře ani nějaké miliardáře. Takže jsem naprosto nezávislý a mohu věci říkat na rovinu, pro lidi a v tomto ohledu si myslím, že mám unikátní pozici mezi těmi kandidáty, kteří jsou relevantní," řekl Hilšer v rozhovoru pro eXtra.cz.

Jaroslav Bašta

Poslanec Jaroslav Bašta (SPD) má podpisy 20 poslanců. Jeho kandidaturu oznámila strana začátkem září. Bašta byl v minulosti disidentem, po listopadu 1989 ministrem bez portfeje ve vládě Miloše Zemana a následně velvyslancem v Rusku i na Ukrajině. Jak uvedl server iRozhlas, po 25 letech v ČSSD (1994–2019) se angažoval v hnutí Bezpečnost, odpovědnost, solidarita a od loňského roku je členem SPD. V poslední době pravidelně zveřejňuje dezinformace a neověřené zprávy týkající se války na Ukrajině nebo Evropské unie.

Související články

Další články