Změna času se blíží! Přispíme si, ale tělo dostane zabrat

Změna času měla v minulosti šetřit spotřebu svíček, uhlí a pak i elektřiny. Přechod ze zimního (běžného) času na letní a naopak byl u nás naposledy zaveden v 70. letech a od té doby je stále s námi.

Na popud Finska se Evropská unie v roce 2018 rozhodla střídání zrušit, do praxe mělo být zrušení uvedeno o rok později. Nestalo se tak. Rada EU by chtěla zavedení směrnice znovu realizovat v roce 2021, ale záležet bude na jednotlivých zemích, volba bude dobrovolná. Debata ke změně času pokračuje, politiky ale zaměstnává koronavirus, je proto otázka, kdy se tisíckrát omílané téma vytáhne znovu k dořešení.

Zajímavosti o změně času

• Televize zaznamenávají pokles sledovanosti vždy na jaře, když je víc světla. Lidi tráví čas raději venku. Televize se proto na jaře potýkají až s 10procentním poklesem sledovanosti. Prodloužené večery se snaží trávit venku a třeba sportují. Na přelomu jara a léta je k podobným aktivitám mnohem příznivější počasí. Což je opakem aktuální změny času, protože na podzim přichází dříve tma. Právě teď bude nejvhodnější čas využít lockdown naplno například ke sledování dobrého filmu s teplým čajem nebo v kruhu rodiny.
• „Televizím by se hodilo, kdyby se setmělo, jen co opustíte svoje povolání,“ poznamenal televizní analytik Bill Gorman. Ten poukázal na rapidní propad sledovanosti velmi oblíbené show Idol v USA v roce 2009. Přicházející změna času ale naopak televizím nahrává.
• První zemí, která přijala letní čas, bylo Německo. A to během první světové války, protože chtěli ušetřit spotřebu uhlí. Následovala je Británie a další evropské země. Spojené státy k tomu přistoupily v roce 1918. V historii změna času sloužila hlavně k šetření energie.
• Dnes už je ale všechno jinak. Analytik České spořitelny Michal Skořepa ale v roce 2016 uvedl, že se v současnosti úspora energie na základě posunu času rovná tomu, jako když všichni v zemi pracují o jednu minutu navíc.
• V Indianě pak v roce 2008 vědci udělali experiment. Ten ukázal, že změna času by mohla být spíš příčinou plýtvání energie. I když ušetříte za světlo, v létě naopak častěji zapnete klimatizaci a v zimě víc protopíte. Hodinka navíc tak přijde vhod jen tomu, kdo je ochotný ji strávit venku a denní světlo si užít. V podzimním období to půjde jen těžko, ale pokud přece je trochu slunečno, načerpejte do zásoby vitamin D, který je pro naše tělo přes zimu nedostatkový.
• Změna času vám podle některých odborníků nepřidá na zdraví ani v teplejším období roku. Nejenže se zvyšuje riziko srdeční zástavy, mrtvice nebo náchylnosti k nemocem obecně, nezvedne vám ani náladu, než se člověk adaptuje, může to trvat i 24 hodin, a citliví lidé mohou trpět na deprese, ale ani tady není názor jednoznačný.
• „Je to o tom, že většina lidí zvládá posun času bez potíží a ti, co to nezvládají, mohou mít i jiné potíže, o kterých nemusejí vědět. Například o vlivu posunu času na deprese se objevují protichůdné výsledky. Podle některých studií je vliv posunu času celkově spíše pozitivní,“ shrnul biolog Stanislav Mihulka.
• A proč ke změně dochází vždy ve 2 hodiny ráno, a ne o půlnoci, jak by se spíše nabízelo? Mezi druhou a třetí hodinou je už většina barů za normálních okolností (pokud není lockdown) zavřená a i lidé, kteří velmi brzo vstávají, už jsou v posteli a změnu zaregistrují až ráno.

+ Dalších 6 fotografií

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní