Zločiny Velké Prahy: Na Četnické humoresky to nemá, píší diváci ke čtvrtému dílu
Diváci se podle ohlasů na sociálních sítích často shodují na tom, že se na seriál dá koukat. "Je to fajn. Taková pohodička. Herecké výkony výborné. Kolorit starých časů," píše jedna z divaček na Facebooku České televize. "O trochu lepší než předchozí, ale na Četnické humoresky to nemá," myslí si další. "Dnes byl špatný zvuk, chvílemi nebylo mluvenému slovu rozumět," všiml si zase jiný z diváků. "Až na toho Nováčka se na to dá celkem koukat," prezentuje jiná sledující kritiku na mladého herce Denise Šafaříka.
Objevují se ale i komentáře zcela nekritické jako například: "Mně se to opět moc líbilo, povedený díl," nebo dokonce: "Povedený seriál." Jak je vidět, Zločiny Velké Prahy si již získávají své věrné diváky.
Desetidílný seriál Zločiny Velké Prahy režiséra Jaroslava Brabce (66) se odehrává v době první republiky. Potkáváme se zde s rakousko-uherským inspektorem Hynkem Budíkem v podání Jaroslava Plesla (46). Ten se v roce 1918 stává Čechoslovákem a v roce 1922, kdy se děj seriálu odehrává, se pak dočká v práci povýšení.
Problém je, že sloučením obcí kolem Prahy vzniká tzv. Velká Praha. Nově povýšený inspektor má tedy mnohem více práce na více místech a v prostředí, na které není zvyklý. Spolu se svými kolegy Havlíkem, kterého ztvárnil Jiří Langmajer (54), a Nováčkem v podání Denise Šafaříka (26) musí řešit především závažné zločiny.
Související články
Scenárista Zločinů Velké Prahy: Navazovat na legendu, jako jsou Hříšní lidé, je komplikované
Zločiny Velké Prahy: Co znamenala která hodnost a která postava měla nejvyšší plat
Zločiny Velké Prahy: S tímhle pracují Plesl, Langmajer a Šafařík. Pachatelé si dávají velký pozor
Zločiny Velké Prahy: Policie versus novináři. Někteří měli privilegia, jiní rychle skončili
