Z doktora Hanáka z Ordinace je padesátník: Radim Fiala prozradil, co ho rozbrečelo jako želvu

Radime, vy jste vešel do všeobecného povědomí díky seriálu Ordinace, co jste dělal předtím?

Je to zvláštní, protože já už před tím hrál všude možně! Samozřejmě jsem hrál 15 let v Divadle Husa na provázku v Brně, ale během toho jsem docela dost točil. Za sebou mám filmy Tmavomodrý svět, Stůj, nebo se netrefím, Václav, Tobruk, Hranaři, Četnické humoresky a další, ale vždy jsem si dával záležet na tom, abych vypadal v každé roli úplně jinak. Nedávno dávali Tmavomodrý svět a známí mi volali, že si teprve teď všimli, že tam hraju. Díky Ordinaci jsem se stal "prostřeleným" a teď už asi všichni vědí.

Poznávají vás lidé na ulici?

No, občas na mě lidi volají "jste to vy, jste to vy, že jo" a já, s ironií sobě vlastní, odpovídám "no jasně, já jsem já". Nebo jsem si vymyslel fór, že lidem z legrace odpovídám "ne, to nejsem já, to je moje jednovaječné dvojče, jen tátu máme každý jiného", směje se herec.

Pláčete ve zralém věku u filmů?

No jéje! Vždycky jsem plakal! Když jde zamilovaná dvojice do zapadajícího slunce, vždycky jsem naměkko. Také pláču u válečných filmů a nedávno jsem u jednoho takového opravdu brečel jako želva. Tenhle vám musím doporučit, je to film, který režíroval Mel Gibson a jmenuje se Hacksaw Ridge: Zrození hrdiny. Je to o válečném hrdinovi, který dostal všechna možná bojová vyznamenání během druhé světové války a přitom se nedotknul zbraně. Je to o tom, že zachraňoval lidské životy, a je to fakt nářez.

Doba je podivná, jak ji prožíváte?

Neklesám na mysli, je to doba, kdy si prostě člověk musí sám vytvářet pracovní náplň a musí tomu dobrému jít naproti. Absolutně nemůžeme sedět doma se založenýma rukama, to by byla rezignace. Navíc máme zodpovědnost za naše děti a nikdo jiný se o nás nepostará, tedy náš stát určitě ne. Co se práce týče, tak točíme Ordinaci a něco dalšího se mi rýsuje, jak televize, tak film, takže věřím, že to všechno vyjde. Jak já říkám "věci jsou v pohybu" a ještě bych chtěl říct, že se opravdu těším na další výzvy, opravdu těším!

Jak oslavíte své narozeniny?

Já mám takovou věc, já zapomínám na narozeniny obecně. Na tohle nejsem moc dobrý, stává se mi to občas u celé rodiny, a tím pádem se to samozřejmě stává, i když mám narozeniny sám. Opravdu se mi mockrát stalo, že jsem si to uvědomil až ráno v ten den, kdy mi začaly chodit gratulace a smsky. To si pak říkám "no jo, vždyť já mám narozeniny"! Svoje narozeniny nějak moc neprožívám a věk je jen číslo!!! Maximálně si dám dobrou sklenku vína.

Oblíbený seriál Ordinace v růžové zahradě jde do finále, jste smutný?

Trochu mě mrzí, že to končí takhle, ale s tímhle se prostě musí počítat. Ten seriál podle mého názoru nikdy nebyl koncipován jako nekonečný, takže nejsem překvapený a jedeme dál. Po deseti letech to bude změna, ale třeba mě čeká ještě něco lepšího, kdo ví.