Otevřená zpověď Rusa žijícího v Česku: Dřív jsem stál za Putinem, vy jste mi otevřeli oči, říká pro eXtra.cz
Ruská invaze na Ukrajinu nepříjemně dopadá i na řadu Rusů. Velká část veřejnosti u nás je totiž vnímá jako válečné zločince, i když třeba agresi své rodné země vůbec neschvalují. Své o tom ví i Viktor (29), který žije v ČR už téměř deset let. Válku na Ukrajině v žádném případě neschvaluje, stejně tak se vymezuje proti vládě Vladimira Putina a režimu, jaký v Rusku nastavil. Přesto si od počátku invaze už vyslechl od lidí svoje. "Hned v prvních dnech jsem si od kolegy v práci vyslechl, že Rusové jsou verbež," říká Viktor v rozhovoru pro eXtra.cz. Popisuje také, jak funguje kremelská propaganda a jak těžké je vysvětlit nejbližším, že věci nejsou takové, jak je poslouchají v ruských médiích.
Viktor se do Česka poprvé přestěhoval před téměř deseti lety. Tehdy v Praze začal studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde také poznal svou současnou manželku. Také proto už v Česku zůstal, má tady byt, kamarády i práci. Jeho rodina ale stále žije v ruské Jaroslavli. I proto souhlasil s rozhovorem pouze pod podmínkou, že zůstane v anonymitě. Část jeho rodiny totiž Putinův režim odsuzuje...
V Česku žijete od svých devatenácti let a získal jste i české občanství. Cítíte se být víc Čechem nebo Rusem?
Jsem Rus i Čech, z obou kultur si nesu něco svého, nechci se proto vymezovat. Manželku a kamarády mám v Praze, mluvím česky skoro bez přízvuku, málokdo by asi, snad jen kromě jména, poznal, že nejsem původem odsud. Samozřejmě ale nezapomínám na to, odkud jsem přišel a kde mám stále svou rodinu. Proto je pro mě obzvlášť těžké to, co Vladimir Putin páchá jak na Ukrajině, tak i v Rusku.
Vy sám se proti Putinovi vymezujete. Měl jste vždy takový názor?
Ne, když jsem přijel do Česka, vnímal jsem ruskou propagandu stejně tak jako většina lidí v mé zemi. Najednou jsem ale byl ve svobodné zemi, která nemá cenzurovaná média. Postupně jsem začal zjišťovat, co se u nás doma děje. Zprvu jsem to odmítal přijmout, byl to trochu šok a já nevěděl, čemu tedy mám věřit. Postupně jsem ale začal měnit názor. Je to možná i dané tím, že moje rodina politiku dříve nesledovala, a proto do mě tolik "nepumpovala" lásku k Putinovi, jako to bylo u některých mých kamarádů.
Říkáte, že jste se s rodiči tolik o politice nebavil. Změnil se s vaším "prozřením" i přístup v komunikaci s nimi?
Postupně ano, bavil jsem se s nimi o tom a oni poslouchali, i když nad tím občas mávli rukou. Nakonec ale pochopili, že to, co se děje v naší zemi, není správné. Vděčím za to i mladšímu bratrovi, který žije u rodičů v Jaroslavli a sám je přesvědčoval, že naše vláda není dobrá. I přes velkou cenzuru se k němu dostaly pravdivé informace, je totiž ajťák a není hloupý, umí myslet kriticky. To je ale i důvod, proč se o něj bojím, on totiž nechce jen sedět a mlčet.
Zapojil se do nějakých protestů proti válce?
Ve škole se snažili s ostatními studenty o něco jako stávku, tomu ale učitelé zabránili. Prý ze strachu, co by se mohlo stát jim i jejich žákům. Chtěl vyrazit i na demonstrace, naštěstí mu to ale rodiče rozmluvili. Vím, že to zní možná pokrytecky, ale jít demonstrovat v Rusku není jako v Česku. Tady vás za poklidný protest nikdo nezmlátí a nezatkne.
Není právě strach Rusů projevit svůj nesouhlas s vládou a invazí na Ukrajinu důvod toho, proč jsou v Rusku stále despotické poměry?
Nejspíš ano, ale je to těžké. Tady se na to díváte tak, že když nesouhlasíte s vládou, vyjdete demonstrovat a změny dosáhnete u voleb. Takhle to ale v Rusku nechodí. Tam když se zúčastníte protestů, dopadne to špatně, a teď nemyslím jen pro vás, ale i pro vaši rodinu. Postihy v práci, ve škole a podobně jsou jen zlomek toho, co se vám za vyjádření názoru může stát. Nemyslíte tak jen na sebe, ale i na své blízké. I proto je nyní na demonstracích v Rusku tak málo lidí, přestože těch, co Putina odsuzují, je mnohem víc, než si myslíme.
Přitom z Ruska neustále přicházejí rozhovory s tamními obyvateli, co si myslí o Putinovi nebo o válce na Ukrajině. Ze záběrů, které jsou dostupné, je patrné, že většina se vyjadřuje o svém prezidentovi kladně a invazi schvalují...
Opět to není černobílé. Řekněte, co si myslíte, a čeká vás trest. Takhle už jsou Rusové často vychovaní. Navíc ta propaganda je tam tak silná, že vás nevyhnutelně ovlivní. Kamarádi v Česku si často stěžují, že jejich prarodiče volí extremistické strany, protože podléhají dezinformacím a mají problém si je ověřit. Představte si ale, jaké je to v Rusku. Tam není žádná svobodná televize. Všechno podléhá cenzuře, to, co se k lidem dostává, je zkreslené. Starší lidé tomu velmi často podléhají, ani nemají možnost se tomu nějak bránit. Když pak Putin řekne, že je něco mírová operace a televize to hlásí pořád dokola, oni tomu prostě věří.
Máte v rodině někoho, kdo by takto věřil?
Bohužel ano. Babička žije v menším městě dál od Jaroslavle. Není tak často v kontaktu s rodinou a podléhá propagandě. Všichni jsme jí zkoušeli říkat, co se na Ukrajině děje, ale ona nám říká, že to jsou lži, že jen slepě věříme prolhaným médiím. Podle ní jsou fotky z Ukrajiny jen zinscenované a můžu říkat, co chci, ale stejně ji nepřesvědčím. Televize, na kterou se dívá celý den, nad ní prostě má příliš velkou moc.
Stále se ji snažíte přesvědčit, nebo to už vzdáváte?
Upouštím od toho. Když se o tom začneme bavit, skoro se až pohádáme nebo se na mě babička naštve. Raději se jí tedy zeptám na to, jak se má, co její zdraví a podobně, než abych jí i sobě kazil den.
Vy jste Rusko opustil před téměř deseti lety a život v Česku si pochvalujete. Nepřemýšlel jste, že byste sem pozval i svou rodinu?
Ano, zkoušel jsem to, ale nejdříve bylo těžké je přesvědčit, protože v Jaroslavli žijí prakticky celý svůj život, mají tam kamarády, práci, neumějí česky ani anglicky. Bylo by to tu pro ně těžké. Postupně se mi zdálo, že jsou na vážkách, ale pak přišel Krym, Vrbětice a od kamarádů, kteří se snažili dostat své rodiny do Česka, jsem slyšel, že je to skoro nemožné. Kvůli špatným vztahům s Ruskem nechtěli Češi udělovat víza ruským občanům, teď je to úplně nemožné.
Od rodiny jste nyní úplně odstřihnutý. Letecky se do země dostanete velice komplikovaně a kontakt s nimi omezí i izolace Ruska od světových sociálních sítí. Bojíte se, že přijdete o spojení s nimi?
Jsem z toho nešťastný, protože vidím, co se děje s mou rodinou, ale i s mou zemí. Ta izolace, to je strašně špatně a dopadne hlavně na běžné civilisty. Se ženou plánujeme dítě, ale je reálné, že ho rodičům dlouho nepředstavím. Stejně tak mě trápí myšlenka, co když se něco stane mámě nebo tátovi? Nebojím se, že bych přišel o kontakt s nimi, cesta se vždy najde, ale bojím se toho, že za nimi nebudu moci přijet, když mě budou potřebovat. Už nejsou nejmladší...
Rusko kvůli invazi na Ukrajinu čelí nejen rozsáhlým sankcím, ale teď už i pohrdání téměř celého světa. Jak toto vnímáte?
Je mi to líto, jak už jsem říkal, většina lidí to vidí černobíle a odsuzuje všechny Rusy bez ohledu na to, jaké mají názory. Všichni nejsme špatní, to jen zlomek má chuť ničit lidské životy. Bohužel to jsou ti mocní v čele s Putinem. To on a jeho vláda mohou za to, co se děje na Ukrajině, ale i v Rusku. Vždyť i běžní Rusové jsou vlastně oběťmi režimu.
Setkal jste se vy sám s někým, kdo by vás nějak odsoudil jen na základě toho, odkud pocházíte?
Ano, ale to už mnohokrát. Zejména když se řešily Vrbětice. Už tehdy tu vůči Rusům nebyla dobrá nálada, ale to vlastně už od dob SSSR. Teď se to ještě zhoršilo a člověk tu moc nechce dávat najevo, že je Rus. Ale to zřejmě i v ostatních zemích. Když se vidím s kamarády z Ruska, radši spolu mluvíme česky, protože se tak vyhneme nepříjemným pohledům. Není ani příjemné poslouchat ostatní lidi, jak nás všechny odsuzují. Hned v prvních dnech války jsem od kolegy v práci vyslechl, že Rusové jsou verbež. Nevím, jestli tušil, že já sám jsem z Jaroslavle...
Bráníte se nějak tomuto "házení do jednoho pytle" a snažíte se lidem vysvětlovat to, co se v Rusku děje, nebo raději mlčíte?
Nechci, aby to vyznělo, jako že si stěžuji a že se cítím ublíženě. To, co ruská armáda páchá na Ukrajině, je odporné a lidé kvůli tomu přicházejí o nejbližší i o své domovy. Mé problémy jsou ve srovnání s tím vlastně malé, i když nepříjemné. Nechci se proto pouštět do nějakých diskuzí. Mí kamarádi vědí, že to neschvaluji, a myslím, že je jim jasné, jak to je. Nemusím jim tedy nic říkat.
Máte mezi Ukrajinci nějaké přátele a jste s nimi případně v kontaktu?
Pár ano, s jedním kamarádem jsem se tu poznal při studiu, po ukončení se pak vrátil na Ukrajinu do Kyjeva. Hned když vypukla válka, jsem mu psal. V tu chvíli jsem se cítil hrozně špatně, omlouval jsem se mu za něco, co jsem nespáchal. Odpověděl mi, že jsem blbej, že to není moje chyba a že je rád, že mě teď nemusí chtít zastřelit. Samozřejmě to bylo ve vtipu.
Nabídl jste mu pomoc, například s ubytováním jeho rodiny?
Říkal jsem mu, že klidně pro ně přijedu na hranice s Polskem, on to ale odmítl, jeho rodiče chtějí zůstat v Kyjevě a on ženu nemá. Naštěstí jsou v pořádku, i když mi psal, že jsou unavení a neustále ve stresu. Doufám, že to peklo už brzy skončí.
Co myslíte, že by se muselo stát, aby válka na Ukrajině skončila?
To opravdu nedokážu říci. Bojím se, že aby se ruská armáda stáhla, musel by někdo Putina zastřelit. Nevěřím tomu, že by se teď vzdal...
Redakce eXtra.cz v následujících dnech přinese i rozhovor s Viktorovým bratrem Fjodorem, který žije v Rusku.
Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní
Válka na Ukrajině
Válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko ve čtvrtek 24. února 2022 v ranních hodinách.
V Rusku se o tomto aktu válečné agrese mluví jako o "speciální vojenské operaci na Ukrajině". Jde o vyvrcholení rusko-ukrajinské krize a zároveň největší konflikt na území Evropy od konce druhé světové války.
Mohlo by vás zajímat:
Volodymyr Zelenskyj | Vladimir Putin | Wagnerova skupina | Jevgenij Prigožin | Válka v Izraeli
Související články
Putin je terorista, říkají Ukrajinci žijící pod ruským terorem. Unikátní zpověď ženy, která kvůli válce nemůže mít vysněné dítě
Krveprolití v ukrajinské Buči sledoval celý svět: Ulice smrti byste dnes těžko poznali
Na vlastní kůži v Rusy ostřelovaném Charkově. Řev sirén, exploze z raket a pak hrobové ticho
Reportéři eXtra.cz ve vesnici sirotků: Rusové v Hroze povraždili během jediného útoku 59 civilistů
