Petr Sepéši se narodil 23. dubna 1960 ve středos­lovenském Brezně. Když byl malý, společně s rodiči se přestěhoval do západočeské Aše. Chodil do sboru, hrál na klavír, na bicí a na baskytaru. Později pracoval jako mechanik textilních strojů v místním podniku Tosta.

Více než manuální práce jej ale bavila hudba, a tak v šestnácti letech založil kapelu Apendix. Následovala vojna, ani ta v něm lásku k muzice nezašlapala, a tak začal objíždět pěvecké soutěže. Na jedné z nich došlo k osudovému setkání – seznámil se tam s o šest let mladší studentkou Ivetou Bartošovou.

„Právě jsem se chystal odejít ze zkoušky na vzduch, když vtom uslyším zpěv. Na tom hlase mě něco fascinovalo, přitahovalo, byl mi jaksi důvěrně blízký,“ vzpomínal zpěvák na první moment, kdy Ivetu spatřil. Někoho na festivalu poté napadlo, že by se k ní hodil a že by spolu mohli nazpívat duet. „S Ivetou jsme se na sebe podívali, usmála se, brala to jako vtip. Já ne. Hned ráno jsem uháněl s kytarou v ruce na zkoušku. Zkusili jsme společně písničku a všechno bylo jasné. Nikdy bych nevěřil, že dva hlasy do sebe tak dobře zapadnou. Jako bychom zpívali odjakživa.“ A skutečně – jejich píseň Knoflíky lásky se stala hitem v celém Československu. A jak to bylo s jejich vztahem?

Traduje se, že Sepéšiho a Bartošovou spojovala velká láska, ale některé informace mluví o opaku. Zatímco naivní Iveta Sepéšiho milovala a vždy o něm mluvila jen v superlativech, on jí byl údajně často nevěrný. Když se oklepal z prvotní zamilovanosti, hned se poohlížel jinde. Zakrátko měl prý pověst velkého sukničkáře – jeho postelí údajně prošel nespočet jeho fanynek.

Milostný příběh dvou hvězdiček, ať už upřímný, nebo ne, nakonec skončil tragicky. 29. července 1985 se Petr vracel z koncertu do Aše. Na železničním přejezdu u Františkových Lázní svítila červená a netrpělivý zpěvák se rozhodl pro risk. S ojetou škodovkou, kterou si společně s Ivetou koupili, vjel na koleje a nevšiml si vlaku přijíždějícího ze zatáčky. Byl na místě mrtvý. Na jeho pohřeb v Aši, kde je pochován, přijelo truchlit několik tisíc fanoušků. Byla mezi nimi i sedmnáctiletá prodavačka z obchodního domu Kotva Marie Kovalecká, která byla se Sepéšim v jiném stavu. Půl roku po neštěstí se jí narodil syn Petr, který v jednom z rozhovorů uvedl, že Iveta byla pro Sepéšiho pouze něco jako jeho sestra. Skutečnou pravdu se už dnes ale bohužel nedozvíme.

Iveta Bartošová si tohle tajemství vzala do hrobu. Jen šest dní po Sepéšiho narozeninách si sedla na koleje v Uhříněvsi a nechala se přejet vlakem. 29. dubna to budou už čtyři roky od její dobrovolné smrti.