Šokující zpověď monstra, které sedí ve Valdicích za vraždu policisty: "Začal jsem ho porcovat sekyrou, dvaadvacet ran!" Co k tomu tu zrůdu vedlo?

Pořádné haló způsobila nová kniha Luboše Xavera Veselého (45) Jak se vraždí v Čechách, která je plná rozhovorů s nejbrutálnějšími vrahy, kteří si kroutí mnohaleté flastry. Novináři se poprvé podařilo vyzpovídat jednu z "legend" českého vězeňství, na dvaadvacet let odsouzeného Luboše Hoffmanna (vraždil ale pod jiným jménem, které si časem nechal změnit, pozn. aut.), který v první polovině devadesátých let způsobil pořádný rozruch, když nekompromisně popravil policejní volavku, nastrčenou do organizované skupiny vyděračů a zlodějů aut, které byl Hoffmann členem.

Hoffmannovi tehdy skutečnou identitu jeho známého práskl anonym, a když ten se navíc pokusil Hoffmanna vydírat přes jeho rodiče, které navštívili jeho komplicové s pistolí, vyřešil jeden z "hrdinů" knihy situaci po svém: "Bránil se, zvládal docela dobře bojový umění. V tý chvíli mu to ale nebylo nic platný ... Říkal mi, že budu mít těžký problémy a že možná dostanu i doživotí a tak. Všechno se mi najednou honilo v hlavě. Zrada, že si došlápl na moji rodinu, a to všechno. Byl to strašnej hajzl. Tak jsem mu řekl: 'Skončíš! Už dneska neodejdeš po svejch!' Pak to začalo. Zaútočil na mě a já ho vzal několikrát nožem. Párkrát jsem ho bodnul, taky jsem ho vzal stoličkou a paličkou na maso, ale to jsem ho ještě pořád chtěl přemluvit. Ale už bylo pozdě, už byl bodlej...," líčí Hoffmann svůj brutální čin a pokračuje i s nezbytnými detaily: "Vzal jsem sekyru a začal jsem ho porcovat... Začal jsem ho rozsekávat. Prostě všude, kam mi šla sekyra do jeho těla, tak jsem ho rozsekal. Dvaadvaceti ranama... Chtěl jsem to. Chtěl jsem ho rozsekat za to, že sáhnul na moji rodinu. Nic jinýho si nezasloužil."

Veselý se k doživotně odsouzeným dostal přes své konexe ve Vězeňské službě a některé zpovědi v knize jsou skutečně drsné, Hoffmann je ale ze všech vrahů asi nejchladnokrevnější. Zajímavá je třeba pasáž, kdy vzpomíná na období, kdy se zabýval vymáháním a zastrašováním svědků: "...Přivázal jsem ho za nárazník na lano, dal jsem mu klepeta a musel se proběhnout za autem třeba v šedesátikilometrové rychlosti. Potom skončil v polích, úplně rozbitej, ne mrtvej, prostě byl pěkně domlácenej."

A v tomto duchu se nese celá skutečně nekonvenční kniha. To jí nechceme dělat reklamu, jen kdybyste prostě neměli co číst dětem před spaním...

Edit " style="border: none; position: relative; visibility: visible; display: block; margin: 0px; padding: 0px;" height="120px" width="400px">

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní