Slovenská Sophia Loren ve Varech o nahotě a natáčení v USA: Chci být jednou z žen, která změní Hollywood

Pojďme se pobavit o vašem v životě v Americe. Žijete tam už 15 let. Kdy došlo k rozhodnutí udělat takto radikální krok a odstěhovat se za velkou louži?

Nebylo to ráz na ráz, ale šlo to postupně. Potkala jsem profesora z MXAT (Moskevská divadelní umělecká škola), který mi řekl o kombinovaném studijním programu mezi školou v Moskvě a Cambridge v Massachusetts. Pak jsem si o té škole něco nastudovala, přihlásila se a dostala jsem se na ni. Po půlroce v Moskvě jsem odjela do USA. Potom jsem se i kvůli lásce rozhodla ve Státech zůstat.

A jak to s ní dopadlo, trvá dál i těch 15 let?

Ne, láska přijde a odejde. A tahle už odešla.

Ale vy jste zůstala.

Ano. (smích) Potom jsem dostala první divadelní nabídky, nabídky z nezávislých filmů a různých seriálů. Nebylo to ale ze dne na den, trvalo to velmi dlouho. Jednou jsem byla nahoře a jednou dole. Za tu dobu tam jsem si ale vybudovala zázemí. Mám tam agenturu, manažera, znají mě ředitelé castingových agentur… V podstatě už jsem spokojená.

party

Tajná párty v Bokovce: Vagnerová na roztrhání, hvězdná Pagáčová a zásah policie

Máte nějakou radu pro ty, kteří chtějí prorazit v Americe?

Dobrá otázka, ale myslím, že neexistuje jen jeden univerzální postup, jak to udělat. Každý si musí najít svou vlastní cestu. U mě to bylo opravdu velmi mnoho tvrdé a ctižádostivé práce. Byla jsem velmi disciplinovaná a musela jsem se naučit velmi dobře anglicky a také se odpoutat od svého přízvuku, abych si tak otevřela možnosti a nehrála jen ženy z východní Evropy. Postupně jsem začala hrát ve francouzštině, italštině a ruštině. Řekla bych, že právě můj vzhled a umění hrát v různých jazycích mě odlišilo od ostatních hereček.

Jaká je tam konkurence? Je mezi herečkami velká rivalita?

Rivalita ani ne. Mám mezi herci mnoho kamarádek a kamarádů, víme, jak těžká tahle práce je.

Jaká byla vaše první role?

Hrála jsem v divadelním představení Girls War, ve kterém jsem ztvárnila arménskou modelku, která se vrátí z New Yorku zpět do Arménie a kvůli ázerbájdžánsko-arménskému konfliktu tam zůstane a zamiluje se do Ázerbájdžánce. Byla to fuška, byla jsem na jevišti pořád, dokonce i nahá, takže to byla celkem výzva.

Člověk se asi musí hodně odosobnit, když se svléká před celým sálem.

Na zkouškách jsme byli v plavkách, až na té poslední řekli - jdeme na to. Když to člověk udělá, je to i celkem osvobozující. Stojíte tam, jak vás příroda stvořila, a prostě "Tak tady to máte".

S nahotou tedy problém nemáte.

Když to má význam pro roli nebo pro příběh, pak mi to nevadí. Nesmí to být laciné.

Je odhalování v divadle jiné než před kamerou?

Ano. Když natáčíme sexy scény na kameru, za prvé je u toho málo lidí, aby to bylo více intimní, a za druhé je to strašně technické – ruka sem, ruka tam, nastavení úhlu.

móda

Bohyně ve Varech: Andrea Verešová dráždí muže sexy nožkama a zadečkem

Takže je to trochu tělocvik.

Ano, přesně tak. (smích)

Když už mluvíme o intimních scénách - co když hrajete s někým, s kým necítíte tu potřebnou chemii?

Tak to prostě musíte zahrát. Musíte si na tom člověku najít něco, co se vám na něm líbí, například má hezké oči, je vtipný nebo že má pěkné boty.

Co je vám bližší - divadelní, nebo filmové herectví?

Myslím, že teď už filmové. Na druhou stranu ten kontakt s diváky je nezaměnitelný. Jen kdyby to bylo trošku lépe placené, aby se z toho dalo vyžít.

Nedávno jste natočila trilogii Ambrosio pro Netflix. O čem to bude?

Příběh sleduje hollywoodského režiséra a jeho tvorbu. Vypráví o filmu, který se natáčí ve slavném římském studiu Cinecittà, a já tu mám dvojroli. Hraju velkou italskou hvězdu a něco zlého se mi stane. To ale nebudu prozrazovat.

Váš nový počin režíroval vítěz ceny BAFTA Sam Barlow. Jak se vám s ním spolupracovalo?

Super. Barlow je velmi kreativní režisér. Navíc jsme měli fantastické peníze na produkci, takže kostýmy jsou vážně nádherné.

Mluvila jste na začátku o Kanadě. Co tam budete natáčet?

Půjde o celovečerní film pro Amazon Studios. Hraju Italku, která se rozvede a rozhodne se jet do Ameriky na prázdniny a skončí na nějaké farmě, kde se jí zalíbí místní farmář.

Vypadá to, že Italky jsou vaše doména.

Využila jsem toho, že tak vypadám. Navíc mluvím dobře italsky. V Římě jsem žila šest měsíců, během nichž jsem pracovala na divadelní hře, kterou napsal italský dramaturg Rappa. On to i režíroval, ale vůbec neuměl anglicky, takže jsem se přes něj italštinu naučila. Také i díky mému bývalému manželovi, který je Sicilián.

Čemu se kromě hraní věnujete?

Začala jsem se teď víc věnovat psaní scénářů a produkci. Mám i svou vlastní společnost. To je také jeden z důvodů, proč jsem ve Varech, protože příští rok chystám projekt, který se bude natáčet v Čechách a na Slovensku.

Do budoucna bych svou produkční činnost chtěla zaměřit na ženy a dívky. Podporovat je a inspirovat. Ne všechno se může vydařit, ale je důležité to zkusit. Chtěla bych být jednou z žen, která změní Hollywood.

Jste na festivalu v Karlových Varech poprvé?

Ve městě jsem již byla, ale na festivalu jsem poprvé. Je to tu velmi krásně zorganizované. Je to opravdu na vysoké úrovni a budu se sem ráda vracet.

Máte v plánu se podívat na nějaký fim?

Doufám, že mi to vyjde. Minimálně bych se chtěla podívat na snímek s mou kamarádkou Hankou Vagnerovou, který se jmenuje Hranice lásky.

Od koho máte tyto krásné šaty a kolik jste si jich s sebou vzala?

Šaty mám od ukrajinské couture značky J‘amemme, ke kterým jsem si zapůjčila šperky od ALO diamonds. A co se týká mého kufru, umím se velmi dobře a rychle sbalit. Už jsem na to zvyklá, a protože jsem teď na cestách po Evropě a Kanadě na osm týdnů, musela jsem se sbalit co nejefektivněji. Šaty na běžné denní nošení mám svoje. Mám ráda spíše umělecké značky, miluji například izraelskou značku Sabina Musáyev a kousky od návrhářů, kteří používají recyklované materiály.

+ Dalších 12 fotografií

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní