Působivá kampaň proti psychickému teroru: Když hnusná slova bolí daleko víc než facky

Jen se sami přiznejte, kolikrát jste si jako malé děti, když jste něco provedli, přáli, aby to rodič odbyl dvěma přesně mířenými pohlavky nebo klidně i vzal vařečku, protože nejhorší představa trestu pro vás byla domluva?

A co hůř. Někdo se nespokojí jen s ní, ale vyžívá se v nadávkách, slovním ponižování a sprostém útoku.

Hnusné slovo dost často bolí víc než facka. Jenže šrám na duši není vidět, zatímco ten pod okem ano. A právě proto se většina organizací věnuje hlavně obraně proti fyzickému násilí, i když psychický teror bývá daleko horší. A bohužel se také hůře léčí. Kolikrát vůbec.

Nepomohou vám na to žádné injekce ani převazy a obinadla. Snažíte se to ustát s rovnými zády a nebrečet přece kvůli každé kravině, co vám kdo kdy řekne. Nemůžete proti tomu podat žádný viditelný důkaz, tak co byste s tím obtěžovali okolí, které si stejně navíc bude myslet, že si ještě navíc vymýšlíte a přeháníte a ten dotyčný to tak vlastně ani nemyslel?

Rich Johnson možná přesně tohle zažil, možná zná ze svého okolí někoho, kdo slovním terorem trpí, jelikož nafotil tuto působivou kampaň s názvem Weapon of Choice, což by se dalo volně přeložit jako Volba zbraně.

Lidé s nápisy jako negr, dě*ka, hlupák nebo zbytečná. K tomu maskéry domalované modřiny, šrámy a otlaky. Ženy, muži i děti, je to jedno, slovní ataky bolí všechny stejně, ať už je vám sedm, nebo čtyřicet sedm.

Máte podobné zkušenosti a chcete se s námi o ně podělit? Pište na email barbora.koukalova@extra.cz!

+ Dalších 6 fotografií

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní