Václav Lohniský se narodil 5. listopadu 1920 v Holicích. Část svého dětství prožil v Úpici, kde odmaturoval na gymnáziu. Na Pražské konzervatoři absolvoval v letech 1946–48 obor herectví a režie.

Kvůli svému nevšednímu vzhledu byl obsazován především do záporných rolí. K jeho nejznámějším filmovým postavám patří docent Chocholoušek z psychiatrické léčebny v Bohnicích z filmu Jáchyme, hoď ho do stroje!

V Marečku, podejte mi pero si zahrál podlézavého a úlisného Hujera. Pamatovat si ho můžeme i jako Smrťáka z české pohádky Dařbuján a Pandrhola, kde si zahrál s Jiřím Sovákem a dalšími legendami českého filmu.

V šedesátých letech si zahrál ve válečném dramatu Vyšší princip a po boku Waldemara Matušky v muzikálu Kdyby tisíc klarinetů. Dále se objevil jako mnich v dramatu o české inkvizici Kladivo na čarodějnice. V sedmdesátých letech jeho kariéra doslova kvetla. Kromě už zmiňovaných komedií se objevil ve filmech Honza málem králem, Páni kluci nebo Adéla ještě nevečeřela.

V osmdesátých letech jsme ho mohli vidět i v několika seriálech jako Chalupáři nebo pohádková Arabela.

Jeho manželkou byla dcera hudebního skladatele Karla Boleslava Jiráka paní Zora, se kterou měl dceru Michaelu. V roce 1969 obdržel titul zasloužilý umělec.

Václav Lohniský zemřel v roce 1980 přímo při natáčení filmu Krakonoš a lyžníci. V jednom z posledních záběrů filmu měl sjet spolu s dalšími kolegy kopec. Bohužel se tak už nestalo. Přímým svědkem jeho úmrtí byl Zdeněk Troška. Ten u filmu tehdy působil jako pomocný asistent.

Troška zkoušel zprovoznit vysílačku a viděl, jak si Lohniský nese lyže. Volal na něj, ať počká, že mu je vezme. Najednou viděl, jak si Lohniský lehl do sněhu. „Říkal jsem mu, že to není vhodné místo pro odpočinek, ale hned jsem poznal, že něco není v pořádku. Přiběhl jsem k němu a viděl, jak se mu protočila bělma,“ vzpomínal později Troška.

Filmaři se pokoušeli zavolat lékaře, ale už bylo pozdě. Lohniského srdíčko nezvládlo třetí infarkt. Bylo mu pouhých 59 let.