Pacientů s covidem v nemocnicích přibývá: Některá zařízení jsou na hranici kapacit

V úterý v ČR přibylo téměř 12.500 potvrzených případu covidu, což je nejvíce od 8. ledna. V nemocnicích je 6171 lidí s nákazou, více jich bylo jen 3. listopadu. Zdravotníci ale upozorňují na to, že lidé jsou v těchto statistikách evidováni jen 20 dní po pozitivním testu, až třetina zůstává v nemocnicích i déle.

Podle plzeňského krajského koordinátora lůžkové péče Jana Beneše se už minulý týden někteří covidoví pacienti převáželi ze Sušické nemocnice do Klatov. "Přesuny pacientů vyžadujících intenzivní péči jsou na denním pořádku," řekl ČTK. Dříve nemocnice v kraji přijaly několik pacientů z přetížených nemocnic v Karlovarském kraji, nyní to již není možné. Nelze už ani dál zvyšovat počty lůžek, protože nemocnice přesáhly především své personální možnosti.

ÚMRTÍ

Zemřela Libuše Holečková: Hvězdu detektivky Po stopách krve skolil covidový zápal plic

Karlovarská krajská koordinátorka Dagmar Uhlíková v úterý řekla, že momentálně volná lůžka v kraji jsou, počty se ale mění z hodiny na hodinu. Sokolovská nemocnice tak v úterý nemohla přijímat nové pacienty, protože o víkendu jich vzala více než 80 a kapacity měla plné. "Bylo to jen jeden den, v ten moment jsme zaplnili lůžka, pacienty jsme museli směřovat jinam. Momentálně příjem probíhá dále," řekla ČTK mluvčí nemocnice Markéta Singerová. Díky převozům se daří stabilizovat situaci také v chebské nemocnici. Zatímco na začátku týdne tam leželo 73 pacientů s koronavirem, k dnešku jich je o 22 méně.

Konflikt

Karlovarský hejtman Petr Kulhánek (za STAN) se dnes ohradil proti postupu premiéra Andreje Babiše (ANO) ohledně možných převozů pacientů s covidem do německých nemocnic. Babiš řekl, že o aktivaci převozu pacientů do Německa má žádat krajská koordinátorka intenzivní péče. Kulhánek ale zdůraznil, že o umožnění převozu nemocných do sousední země žádá kraj vládu od ledna a stát, který to dosud opakovaně odmítal, by měl o aktivaci převozů jednat právě se zástupci kraje.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého, který má koordinaci kapacit nemocnic na starosti, bude zahraniční pomoc aktivována až v případě naplnění 90 procent celkových kapacit v ČR. "Má spíš symbolický význam, protože lůžek na JIP je třeba tisíce, a nabízeny jsou desítky nebo stovky," řekl k tomu ministr Blatný.

Německo by mohlo pomoci také nemocnicím v Ústeckém kraji, kde je momentálně volných deset procent lůžek na covidových jednotkách intenzivní péče (JIP) a covidových odděleních anesteziologie a resuscitace (ARO). Podle mluvčího kraje Martina Volfa chce ale stát o pomoc požádat, až bude kapacita lůžek v Česku vyčerpaná, zatímco Ústecký kraj chce, aby požádal sousední zemi o pomoc dřív.

OPATŘENÍ

Blatný vysvětluje: Otevření obchodů není rozvolňování, britská mutace je ale problém

Vážná je situace také v Královéhradeckém kraji, v nemocnicích dnes bylo více než 600 hospitalizovaných s koronavirem, přes 120 potřebovalo intenzivní péči. "Jsme na hraně kapacit. Jak dlouho volná lůžka vydrží, záleží na přílivu pacientů," řekl dnes ČTK mluvčí Fakultní nemocnice Hradec Králové Jakub Sochor.

Kvůli nárůstu pacientů se sešel krizový štáb příbramské nemocnice a rozhodl, že se pro pacienty s koronavirem uvolní jedno oddělení ortopedie. V době největšího náporu bylo v krajském zařízení kolem 90 pacientů s koronavirem. Nyní jich je 50, o osm více než v úterý. "V současné chvíli zase cítíme trend, že ten počet narůstá. Situace u nás není moc optimistická," uvedl mluvčí nemocnice Martin Janota.

Plán

Při dalším zhoršování situace ministerstvo zvažuje zapojení specializovaných nemocnic, které se dosud na léčbě pacientů s covidem-19 nepodílely. Další možností je obnovení pracovní povinnosti mediků a případně i zdravotníků z ambulantního sektoru. Připravuje se také zřizování takzvaných pracovišť neodkladné pomoci, která se využívají při hromadných neštěstích.

"Každá vyspělá země má nachystaný systém na dobu, kdy dojde kapacita péče. Rozhodnutí se musí dělat na základě zákonného rámce, pravidel medicíny a lékařské etiky," uvedl Černý.

Pravidla pro postup při vyčerpání kapacit připravila odborná společnost, kterou Černý vede. Zdravotníci by neměli při rozhodování o péči pro pacienta zohledňovat taková kritéria, jako je věk či předpokládaná doba dožití. Je to v rozporu s platným právem. Pacienty není možné diskriminovat ani na základě jiných kritérií, která nesouvisí s předpokládaným klinickým výsledkem péče.

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní