Nejstrašidelnější záhady Prahy? Obešli jsme místa ze seriálu 99 děsivých míst

99 děsivých míst: Šli jsme po stopách seriálu, tohle jsou pražské záhady

Čertovy kameny jsou na dohled od vyšehradského kostela, hned za zdí Slavína.

Zřejmě ale budou pocházet ze sloupu starého chrámu.

TAJEMNO

Jaká nejděsivější místa se ukrývají v Česku? Na tuto otázku odpověděla televizní stanice Prima Zoom, jež vysílá pořad 99 děsivých míst. Pojďte se podrobněji podívat na lokace, které průvodci pořadem v nejnovějším dílu pořadu prošli. Cesta nás zavede ke kamenům, které prý na Vyšehradě poházel sám ďábel, a také se podíváme na jeden z nejstarších hřbitovů na světě - starý pražský židovský hřbitov. Redakce eXtra.cz tato místa navštívila.

30. 10. 2022 14:52 | Autor Jiří Masojídek

Začneme na pražském židovském hřbitově. Je to místo, které v Praze paradoxně znají spíše cizinci. Zasloužila se o to hlavně legenda o Golemovi a přítomnost známého spisovatele Franze Kafky právě v pražském ghettu. Starý židovský hřbitov je proto v obležení turistů prakticky každý den a v každou denní dobu.

Mrtví ve vrstvách

Pražské židovské pohřebiště je totiž jedno z nejstarších na světě a své první věčné nájemníky přivítalo už v 15. století. Od té doby se tam nahromadilo na dvanáct tisíc náhrobků popsaných hebrejštinou a leží tam i světoznámé osobnosti. Protože hřbitov se časem ocitl doslova v centru vznikajícího velkoměsta, byl několikrát rozšiřován, nicméně zájmu o pohřbení právě tam se stejně nedařilo zcela vyhovět. Mrtví tak začali být postupně ukládáni do vrstev, kterých je k dnešnímu dni podle informací Židovského muzea v Praze asi deset. Vcelku morbidní představa s ryze praktickým řešením.

Nejstarší náhrobek pochází z roku 1439, pohřbívat se na tomto místě definitivně přestalo v roce 1787. Každý si vybavuje známou legendu o Golemovi, hliněném služebníkovi, kterého na konci šestnáctého století údajně vzkřísil a lidské vlastnosti mu vtiskl Rabi Löw. I jeho hrob tam najdeme, přestože zemřel už v roce 1609. Nejstarší náhrobky se sice nedochovaly kompletní, jejich zrekonstruované fragmenty ale stále lze najít zazděné ve zdi hřbitova.

TAJEMNÁ MÍSTA

Záhadná Praha: Na hřbitově bláznů leží i Otýlie Vranská, místo má děsivou atmosféru

Čertovy kameny

Další ze záhadných míst v Praze jsou Čertovy kameny, kvůli kterým se přesouváme na Vyšehrad. Poblíž Slavína, hřbitova, kde jsou pohřbeni ti nejvýznamější Češi historie, se nachází podivný monument. Vypadá jako obří sloup zlomený natřikrát - a také se k němu pojí tři pověsti.

Podle té první by mělo jít o produkt sázky, alespoň to říká pověst ze sedmnáctého století. Ďábel se prý vsadil s knězem, že pokud nedonese sloup z chrámu z Říma, než se knězi podaří vyléčit ženu posedlou ďáblem, věnuje mu svoji duši. Ďábel však sázku prohrál, a když sloup donesl do Prahy a zjistil, že jde pozdě, naštvaně s ním praštil o zem. Pověst zachytil web kudyznudy.cz.

Další z pověstí přisuzuje vznik sloupu obřímu husitskému praku jménem Čert, který ho měl na Vyšehrad vystřelit při dobývání hlavního města. Podle třetí verze by mělo jít o sloup, který zničehonic spadl v původním vyšehradském chrámu v roce 1503. Jen zázrakem se však nikomu nic nestalo.

GALERIE

Záhadná Praha: Přízračné pohřebiště v Ďáblicích má pořádně černou minulost

Jak je to se sloupem doopravdy?

Pověsti stranou, pojďme se podívat na opravdový a vědeckými metodami ověřený původ sloupu. Ani tady ale nepanuje stoprocentní jistota. Asi největší světlo do záhady Čertových kamenů vnáší web vysehradskej.cz, který o sloupu říká: "Do dnešních dob panují o původním umístění a účelu sloupu pochybnosti. Objevuje se hned několik teorií, například že jde o pohanský časoměrný sloup, milník staré římské cesty nebo pranýř městečka Vyšehradu." Jako nejpravděpodobnější verzi však web zmiňuje, že by mohlo jít o sloup ze zrušeného kostela Stětí sv. Jana, jehož zbytky jsou dodnes zachovány v hradebním valu.