Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Markéta Konvičková o předčasném porodu: Amálka byla venku za 10 minut, nemáme ani postýlku

Markéta Konvičková s Amálkou a snoubencem Rendou.
Zdroj: archiv M. Konvičkové
+ Další 4 fotografie
EXKLUZIVNĚ
Krásná zpěvačka Markéta Konvičková (26) v pondělí předčasně přivedla na svět rozkošnou holčičku Amálku. Jak překvapivě probíhal porod, proč ještě nemá doma ani postýlku, jaké měla maličká míry po narození a kdy je lékaři pustí domů, prozradila v exkluzivním rozhovoru pro eXtra.cz.

Markéta Konvičková porodila o 3 týdny dřív

Markéta Konvičková (26) se na porod nijak zvlášť nepřipravovala, všechno nechala na přirozeném běhu dění. A vyplatilo se. Když v pondělí krátce po půlnoci přišly první náznaky toho, že miminku se chce na svět předčasně, vůbec ji to nerozhodilo.

Markéto, moc vám gratulujeme! O jak moc dřív se Amálka podívala na svět?

„Děkuju. Termín jsme měli zhruba za dva až tři týdny, a tak to sice bylo brzy, ale ne zase až tak moc. Zkrátka má holka už teď svoji hlavu.“

Porod byl rychlovka

Co jste dělala, když malá začala chtít dostat se na svět?

„Renda byl kvůli práci ve Vídni a protože jsem už v posledním měsíci před porodem nechtěla být radši úplně sama, kdyby se něco semlelo, byla jsem zrovna u rodičů a prarodičů. V noci mi praskla voda, tak jsem je probudila, řekla jim pobaveně, že máme trošku narušené plány a rodina mě odvezla do nemocnice. Asi bych to zvládla odřídit i sama, ale to člověk v takové situaci ani nechce.“

Jak dlouho trval samotný porod?

„Celý den jsme čekali na kontrakce, samotný porod byl krásný a přirozený. Byla to rychlovka, za deset minut byla Amálka venku, bez jakýchkoli bolestí a oblbováků. Bylo to opravdu jako za odměnu. Na sále jsem říkala: ‚To je jako všechno? Klidně bych rodila hned znovu!‘ Byla jsem překvapená.

Tváře po mamince

To jste měla velké štěstí.

„Asi to bylo tím, jak byla Amálka menší. O to víc si toho vážím, když jsem slyšela od ostatních maminek na oddělení, kolik komplikací zažily. Bylo mi moc líto, že to nemohly mít stejně jednoduché.“

Jakou měla dcera porodní váhu?

„Bylo to zhruba 2,4 kilogramu, měřila asi 46 centimetrů, takže sice je droboučká, ale nebyla vyloženě nedonošánek. Je krásná, vypadá super. Je maličká, k tomu má po mně naducané tváře.“

Zázrak početí po nádoru

Některé budoucí maminky mají strach, jestli se u nich hned sepne mateřská láska a budou cítit, co cítit mají. Vy jste se ničeho takového nebála?

„Některé mívají i depky nebo laktační psychózy. Já jsem od začátku nastavená strašně pozitivně, i kvůli tomu, co se stalo loni (bojovala s nádorem – pozn. red.), je pro mě narození vlastního dítěte o to větší zázrak. Nic mě neskolilo. Porod byl hezký, lidé se ke mně chovají skvěle, pomáhají mi, maličká je úžasná. Psychická pohoda maminky se na ni musí přenášet.“

Určitě teď vnímáte někde vzadu pocity strachu a zodpovědnosti…

„To rozhodně. Už nejde jen o mě. Od pondělí už jsem mohla docela dost spát, ale člověku to už nedá, aby klimbal tak klidně. Ale to vůbec nevadí. Že málo spím, mám umaštěné vlasy, po sobě mléko, to všechno je teď vedlejší. Život je i tak bomba.

Nemá ještě ani postýlku

Dokážete vyjádřit své pocity?

„Je to velmi intenzivní. Člověk si teprve musí zvyknout na to, co všechno se změnilo, zdaleka mi to ještě nedochází. Už jenom to, když tu jdu po oddělení a říkám někomu, že mám dceru, je pro mě velká novinka. Pořád se na ni dívám, je pro mě nejkrásnějším filmem a seriálem vůbec. Snažím se ani nebýt moc na sociálních sítích a věnovat se především Amálce. Postupně si na sebe zvykáme. Není asi nic víc než přivést na svět zdravé dítě.“

Zaskočilo vás, že se narodila tak brzy?

„Jen jsem si říkala že doma nemáme ještě ani postýlku a nějaké další věci. Myslela jsem, že mám ještě čas. Ale dcera je tvrdohlavá po mně, tak to rozhodla jinak.“

Dojatý otec

Musíte v porodnici zůstat kvůli nižší porodní váze déle?

„Ne, když má nad dvě kila, tak to není problém. Za dva až tři dny nás nejspíš pustí domů.“

Byl váš snoubenec René nakonec u porodu?

„I když byl zrovna na dvacet dnů v Rakousku, tak to stihl. V jednu ráno jsem mu prostě zavolala, že rodím, nějak si to v práci zařídil a rychle autem přijel do Ostravy. Byl šťastný, že to zažil.“

Související články

Další články