Krvavá historie českého skautingu: Akce Jizerka očima těch, kteří přežili masakr

Po komunistickém převratu v únoru roku 1948, kdy se demokracie začala měnit v diktaturu jedné strany, byly veškeré organizace začleněny a sloučeny s jinými spolky tak, aby je vedly výbory složené výhradně ze členů komunistické strany.

Například takový Junák, tedy skautský oddíl, byl přiřazen k Československému svazu mládeže, který tak získal jeho veškerý majetek. Začaly se ničit skautské myšlenky a zásady demokracie, což většina skautů odmítala. Několik členů Junáka v Železném Brodě, který patřil mezi nejpočetnější v regionu, se rozhodlo pokračovat v životě podle skautských zásad za hranicemi Československa.

Masakr ve skautském ležení

Do emigrace jich tehdy chtělo odejít sedm. Většině z nich bylo kolem osmnácti let. Tomáš Hübner, Jiří Hába, Robert Hofrichter, Radomil Raja, Jindřich Kokoška, Josef Veselý a Jiří Majer se před hrozbou zatčení rozhodli schovat v Jizerských horách, na úbočí Vlašského hřebene. Jejich záměr byl ale rychle vyzrazen a 24. července 1949 ráno bylo jejich ležení obklíčeno. Následovala jatka, jichž se účastnilo 70 příslušníků SNB z Frýdlantu a Liberce.

Osobnosti 17. listopadu

Významné postavy 17. listopadu: Komunista Čalfa je jedním z lidí, díky nimž byla revoluce sametová

„Ráno naše tábořiště obstoupili, dostali rozkaz, aby zahájili palbu, až se bude rozednívat, aby to tam vystříleli,” vzpomínal jeden ze skautů Radomil Raja pro server Paměť národa. Při první střelbě mu tehdy policisté roztříštili rameno.

„Pak nás vyzvali, abychom vyšli ven ze stanů, položili nás obličejem na zem, jeden chyběl, Jirka Haba. A jak jsme tam leželi, tak na nás jeden policajt vystřílel zásobník, vedle mě zastřelili Tomáše Hübnera, mě postřelili ještě do nohou, ostatní taky. Když měnil zásobník a chtěl pokračovat, tak ho někdo okřikl: Soudruhu, už neprasečte, potřebujem nějaký živý taky,” vyprávěl dále Raja.

Haba ale zůstal ve stanu a rozhodl se začít střílet. “Policajti se stáhli a přivlekli další techniku, kulomety a toho Jiříka Habu tam úplně rozstříleli,” popsal pamětník.

Dva mrtví a několik zraněných

Výsledek akce byl následovný - dva mrtví a několik zraněných. Robert Hofrichter byl odsouzen ke dvaceti letům těžkého žaláře, další dva skauti k deseti letům. „Byli jsme odsouzeni Státním soudem, který soudil jen politické případy, a dostali jsme paragraf 1, odstavec 1, litera c, což byla velezrada (Kdo se pokusí zničit nebo rozvrátit lidově demokratické zřízení, podle zákona z 6. října 1948 na ochranu lidově demokratické republiky),“ cituje Raju Paměť národa s tím, že zatčeným uškodilo také to, že u sebe měli zbraně. „Tam bylo asi šest nebo sedm pistolí, protože když se počítalo s přechodem hranic, tak tam to bylo víceméně kdo s koho. Byl předpoklad, že tam se člověk taky musel něčím bránit,“ vysvětlil Raja.

Smutný osud

Komunista Josef Větrovec alias Mrázek z Chalupářů: Věznilo ho gestapo, umíral v zapomnění

Lidé, kteří emigrantům pomáhali, byli také odsouzeni. Mnoho z nich si tresty odpykávalo v uranových dolech v Jáchymově. Odplata režimu pokračovala i po smrti Háby a Hübnera. Komunisté totiž tajili, kam muže pohřbili, aby si je nikdo nemohl připomínat. Místo posledního spočinutí zastřelených neznali ani jejich příbuzní. Ostatky skautů byly nalezeny až po pádu režimu, kdy byly převezeny do rodinných hrobů.

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní