Trendy
Výměna manželek 2024 válka na Ukrajině Survivor 2024 Kate Middleton

Koučka z pořadu Tlouštíci: Lidé se většinou odhodlají ke změně, až když je zle

Koučka z pořadu Tlouštíci: Lidé se většinou odhodlají ke změně, až když je zle
Zdroj: TV Prima
+ Další 3 fotografie
rozhovor
Na obrazovkách televize Prima startuje už zanedlouho nový pořad Tlouštíci, ve kterém se diváci seznámí s osmi účastníky, kteří se svěří se svým příběhem. Zároveň se svěří do rukou čtyř odborníků na zdravý životní styl. Kromě lékaře a výživových poradců budou účastníci moci konzultovat svůj stav i s koučkou Jankou Chudlíkovou, která lidem pomáhá stanovit si priority a soustředit se na sebemotivaci. V rozhovoru s ní se dozvíte mimo jiné o problémech, na které lidé ve svém boji s nadváhou nejčastěji narážejí.

Co nejtěžšího je pro člověka, který se stále dokola odhodlává pro změnu životního stylu?

Myslím, že nejtěžší je pochopit, že tu změnu za nás nikdo jiný neudělá a že nemá smysl strkat hlavu do písku. Čím déle potřebnou změnu odkládáme, tím hůř. Změna životního stylu by ale měla být vždy doprovázena i změnou myšlení. Tu pravou příčinu svých problémů bychom měli hledat v sobě. Pokud nezměníme svůj postoj k sobě samotným, půjde jen o dočasné zlepšení a časem se nejspíš vrátíme do starých kolejí. Za našimi potížemi často stojí nevyřešené vztahy v rodině, partnerské vztahy, dlouhodobý shon, nespokojenost v práci, malé sebevědomí a další témata, která určují naši vnitřní spokojenost v životě.

Říká se, že vše začíná v hlavě. Co bývá tím nejčastějším spouštěčem, kdy se lidé rozhodnou pro změnu?

Bohužel, většina z nás do změny nejde včas a dobrovolně. Nejčastějším spouštěčem k opravdové změně bývá nějaký průšvih, jako je nemoc, rozchod, úraz, zhroucení, vyhoření a podobně…. Je to pro nás impulz k přemýšlení o svých hodnotách a o životě. Konečně otáčíme pozornost dovnitř a začínáme si klást otázky o tom, kdo jsme, kdo chceme být. A to už začínáme kráčet po správné cestě.

Mají silnější vůli muži nebo ženy? Vysledovala jste, na čem hubnutí ztroskotává u žen a na čem u mužů?

Nemohu soudit, neznám statistiky. Pokud bych měla vycházet ze zkušenosti s účastníky pořadu „Tlouštíci“, tak to vychází nastejno. Muži jsou více motivováni svým cílem, samotným rozhodnutím. Ženy motivuje spíš možnost zlepšit svůj život a vztahy. Možný neúspěch je spojen s určitou pohodlností a malou ochotou něco pro budoucí zlepšení i obětovat. Pokud něco opravdu chceme, nemůžeme hledat výmluvy a různé vlastní cestičky. Každé zlepšení obnáší dočasné zhoršení. Chceme-li mít lepší budoucnost, musíme pro ni něco tady a teď udělat. Máme možnost volby.

Máte nějaké doporučení pro partnery těch, kteří se odhodlávají? Jak účinně motivovat partnera? Vyplácí se tzv. pošťuchování a narážky, nebo to situaci jen zhoršuje?

Je fajn, když každý vezme zodpovědnost za svoje zdraví a za svůj život do svých rukou. Nikdo jiný za nás žádnou změnu neudělá. Partneři nám mohou pomoci tím, že cokoliv, co chceme zlepšit, přestanou řešit. Stačí, když budou akceptovat nový stav věcí. Je fajn, když si pomůžeme podporou a pochvalou. Asi to bude znít divně, ale někdy je největší pomoc nepomoc, byť za vydatného fandění.

Co doporučujete lidem, kteří navíc často pijí alkohol? Lze ho vůbec v rámci hubnutí úplně odbourat?

Alkohol k hubnutí prostě nepatří. Tělo se potřebuje pročistit a omezit mimo jiné i cukr. Pokud někdo řeší alkohol a nemůže bez něj být, tak to už nemluvíme o hubnutí. To je téma samo o sobě. Jde o závislost, kterou je třeba řešit bez kompromisu a nechat si pomoci od odborníků. Je zajímavé, jak i výzvu "suchý únor", což je měsíc bez kapky alkoholu, mnoho lidí zesměšňuje nebo zpochybňuje. Proč to nevzít jako výzvu k ozdravení a otestování sebe sama? Našemu fyzickému i duševnímu zdraví to jedině prospěje. Pokud to někdo není schopen bez alkoholu vydržet ani týden, tak má evidentně vážný problém k řešení.

Jak obecně vnímáte problém obezity v dnešní době? Proč jsou lidé tlustí?

Můj osobní názor je, že se celkově vzdalujeme přirozenosti a selskému rozumu. Tisíce let jsme chodili velké vzdálenosti za potravou. Chodili jsme spát se setměním a vstávali jsme s rozedněním. Žili jsme ve větších společenstvích a pomáhali jsme si - jinak bychom nepřežili. Jedli jsme, abychom žili, ne naopak. A podívejte se, kam jsme to dotáhli. Z touhy po příjemných zážitcích jsme posedlí uspokojováním jinak zdravých a legitimních potřeb. Následkem je propad do obžerství, závislostí, úzkostí, agrese. Neumíme se radovat z toho, co máme. Přitom historicky žijeme v nejlepších podmínkách. Máme krizi z blahobytu, protože s ním neumíme zacházet. Potřebujeme vzít rozum do hrsti a začít žít v souladu s přírodními zákony.

Související články

Další články