Hlavní postavy 17. listopadu: Prezidentem měl být Dubček. Havel mu místo na Hradě vykoufkl

Dubčekův otec Štefan byl tesařem a několik let pobýval v USA. Právě tady načichl myšlenkami komunismu. Alexander se vyučil strojním zámečníkem a pokračoval ve stopách svého otce. V roce 1939 vstoupil do tehdy ilegální Komunistické strany Slovenska. Uměl dobře rusky, měl zkušenosti z USA a zdálo se, že by mohl nasávat západní i východní vlivy.

Pražské jaro a pak politický pád

Politický vrchol ale měl přijít v roce 1968. Dubček snad opravdu věřil, že komunistický režim bude reformován. Jako první tajemník ÚV KSČ například schvaloval zákon o úplné svobodě tisku s tím, že cenzura není přípustná. S tím ale řada Dubčekových spolustraníků nesouhlasila. Kritické hlasy také přicházely z Moskvy. Pražské jaro bylo velmi krátké nadechnutí, které ukončil vpád vojsk Varšavské smlouvy. Dubček byl zatčen a odvezen do SSSR. Tady mu hrozili lágrem. Dubček při jednání několikrát omdlel a nakonec byl nucen podepsat Moskevský protokol - došlo k definitivnímu konci snů o reformaci komunistického režimu. Kariéra Dubčeka začala padat a v roce 1970 byl vyloučen z KSČ. Zdálo se, že Dubček bude zapomenut.

Samet vrátil Dubčeka do hry

Dubčeka vrátila do hry až sametová revoluce. Dne 22. listopadu 1989 veřejně vystoupil v Bratislavě, o dva dny později se vedle Václava Havla objevil na Václavském náměstí. Bylo jasné, že Dubček se naplno vrátil do politiky. A také bylo jasné, že má ty nejvyšší ambice.

Uvažovalo se, že se stane prezidentem. Jenže do karet mu nehrálo federální uspořádání Československa. Bylo tradicí, že pokud je prezidentem Čech, je předsedou vlády Slovák. A Václav Havel s Mariánem Čalfou měli jiné plány. Už 15. prosince Čalfa Havlovi slíbil, že komunisté předají moc bez prolévání krve. Marián Čalfa už věděl, že komunismus končí, a nabídl Havlovi klidné předání moci. Vznikla dohoda, že prezidentem se stane Havel a Slovák Čalfa bude předsedou vlády To byla dohoda, která ze hry vystrnadila populárního Alexandra Dubčeka. Ten byl dne 28. prosince 1989 zvolen předsedou Federálního shromáždění.

Tragická autonehoda

Spekuluje se, že s novou rolí se Dubček nesmířil. Měl ambice posunout se ve státní hierarchii výše. Jenže všechny plány ukončila autonehoda. Dne 1. září 1992 sedl Dubček do služebního vozu BMW. Pršelo a Dubček se nepřipoutal. U Humpolce na D1 vůz vlivem aquaplaningu dostal smyk a vyletěl mimo vozovku. Dubček z vozu vypadl a v bezvědomí byl převezen do Nemocnice Na Homolce. Tam 7. listopadu zemřel. Spekulovalo se, že na úmrtí Dubčeka mohla mít podíl tajná služba KGB. Dubček měl totiž vypovídat o její kriminální činnosti. Tyto spekulace se ale nikdy nepotvrdily.

Dále můžete číst:

Hlavní postavy 17. listopadu: Komunista Čalfa byl vždy na správném místě

Hlavní postavy 17. listopadu: Poslední šéf estébáků Lorenc tajným nařídil, aby nic nedělali

Hlavní postavy 17. listopadu: Mrtvého studenta Šmída stvořila nevyrovnaná holka a Petr Uhl

Hlavní postavy 17. listopadu: Komárek radil Che Guevarovi a sliboval marku za 2 koruny

Hlavní postavy 17. listopadu: Podal ruku Havlovi a chtěl klid. Takový byl komunista Adamec

+ Dalších 6 fotografií

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní