Historicky nejmrazivější zimy v Evropě: Ptáci umírající v letu i zamrzlé moře v Chorvatsku

Nejkrutější zima novověku udeřila napříč Evropou v roce 1709.

Přes den běžně -20 °C až do konce března dalo Evropě hodně zabrat. Ptáci údajně padali za letu, když umrzli. V noci z 5. na 6. ledna udeřila tak silná zima, že lidé během cest naprosto běžně překračovali omrzlé lidské ostatky. Lidé často pálili i vlastní nábytek, aby si zachránili životy.

Nejvíce udeřila zima ve Francii za vlády Ludvíka XIV., označovaného za Krále Slunce. Všechny francouzské řeky během noci definitivně zamrzly. Dokonce i přístav v Marseille pokryla tak silná vrstva ledu, že lodě neměly šanci vyplout. Nešťastný král si neví rady a v Paříži začíná podávat zdarma horké nápoje a polévky a zachrání tak životy tisícům chudáků. Pověstné francouzské víno se nedalo pít, protože všechny sudy s lahodným nápojem zmrzly. Když se začátkem dubna začíná pomalu oteplovat, Evropou otřásají povodně, hladomor a epidemie nejrůznějších nemocí. Celkově si tato drsná zima vyžádala v Evropě přes milion obětí.

Nejstudenější zimou v Evropě 20. století byla zima 1929.

Nad naše území pronikl arktický vzduch ze Sibiře. V lednu roku 1929 přišlo obrovské ochlazení a vydrželo až do konce března. Celých 62 dní byla teplota na našem území pod úrovní mrazu. Dosud nejnižší potvrzená teplota u nás byla naměřena 11. února: minus 42,2 °C.

Železniční doprava byla zcela ochromena, praskaly koleje a obušky policistů, z důvodu neustálého topení a mrznutí hasičských stříkaček výrazně stoupl počet požárů. Mráz zcela zničil veškerou zemědělskou úrodu a pomrzlo velké procento dobytka i zvěře. Zamrzaly vodovody, bylo přerušeno telefonické spojení. Umírali lidé a lékaři denně ošetřili stovky omrzlin.

Ve veřejných parcích se sbíralo uhynulé ptactvo do nůší. V druhé polovině února se zrušila školní výuka, protože sněhová pokrývka neumožňovala cestování. Centrum Prahy pokrývalo 30 cm sněhu celých deset týdnů. V Evropě byla taková zima, že tenkrát zamrzlo moře například v chorvatském Šibeniku a dokonce i v laguně v Benátkách. Únor roku 1929 byl tak nejstudenějším měsícem století, kdy průměrná teplota byla minus 11 °C.

Během 2. světové války byla špatná nálada podpořena i krutou zimou.

Tvrdá zima překvapila roku 1941/1942, kdy byla teplota po bodem mrazu od 18. prosince do 15. března a souvislá pokrývka sněhu se u nás vyskytovala celých 174 dnů od 25. října do 17. dubna.

Nejdelší zima u nás byla zima v roce 1943/1944, kdy v Harrachově napadl sníh 12. listopadu a roztál až 28. května.

Dlouhodobou arktickou zimu jsme dlouhá léta nezažili.

V posledních letech jsme zažili spíše slabší zimy, jaký vliv na to má globální oteplování, se vedou dlouhé diskuze a existuje mnoho teorií. Lokální extrémy u nás jsou známy, ale z dlouhodobého hlediska jsme za poslední léta nezažili tuhou zimu, kterou si pamatují naši rodiče či prarodiče. Na další měsíc slibují meteorologové nejprve mrazivé počasí, následně nás uklidňují oteplením. V tomto týdnu zůstanou teploty kolem -6 až -8 a posledních 14 dní v únoru -5 až 0. Konec února bude srážkově mírně podprůměrný. Čeká nás tak sice veliká zima, ovšem z hlediska historie naprosto průměrné únorové počasí.

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní