Letos uplyne 137 let od chvíle, kdy svůj provoz zahájila první telefonní linka v Čechách, spojující správní budovu dolu Hartmann v Ledvicích s nádražím v Duchcově. Příběh té světové se ale začal psát o několik let dříve.

14. února 1876 si A. G. Bell podal patent na telefon pod názvem zdokonalený telegraf, s číslem 174 465. V té době byl telefon luxusní záležitostí, a tak s ním lidé mohli přijít do styku jen na úřadech či poštách nebo si jej mohli zakoupit ti movitější.

Do Čech telefon dorazil v roce 1879. První telefonní linka pak zahájila provoz 10. dubna 1881. Spojovala budovu dolu Richarda Hartmanna v Ledvicích s nádražím v Duchcově u Teplic. V ten samý rok pak byla zřízena také první telefonní linka v Praze.

Důležitou událostí v rozvoji pražského telefonování bylo založení Pražského podnikatelství pro telefony, jehož vedení se chopil Jan Palacký, syn slavného českého historika. Podnikatelství získalo povolení k vybudování veřejné telefonní ústředny a výstavbě telefonních linek do okruhu dvanácti kilometrů od Staroměstského náměstí.

O rok později vznikla první telefonní ústředna, sídlící na Malém náměstí v Praze v domě U Richterů. Byl to nový výkřik techniky. Telefonních linek přibývalo a vznikl první telefonní seznam, čítající 98 jmen.

V roce 1908 vznikla další telefonní ústředna v Jindřišské ulici v Praze a na konci první světové války pražský telefonní seznam obsahoval přes 8 tisíc uživatelů.

Telefonování se stalo důležitou součástí života, ale protože si poměrně drahou službu nemohl dovolit každý, vznikly telefonní budky. Ty první se v Praze začaly stavět v roce 1911. V roce 2000 bylo v hlavním městě na čtyři tisíce budek, ale postupně je vytlačily mobilní telefony.