Dva roky od prvního úmrtí na covid-19 v Česku: Čím jsme si prošli a jak nás koronavirus změnil?

Dnes jsou tomu přesně dva roky, kdy Českem otřáslo první úmrtí na tehdy ještě málo prozkoumaný virus covid-19, který se začal na konci ledna 2020 šířit z čínské metropole Wu-chan. Jednalo se o 95letého muže, který zemřel v pražské Nemocnici Bulovka. Podle tehdejšího šéfa Ústředního krizového štábu Romana Prymuly byl dlouhodobě chronicky nemocný. „Řekl bych, že spíš zemřel s koronavirem než na koronavirus,“ prohlásil tehdy v rozhovoru s Radiožurnálem.

Vláda o necelé dva týdny po prvním úmrtí vyhlásila nouzový stav, zavřela divadla, restaurace, stadiony, uzavřely se hranice. V květnu již však začalo opětovné rozvolňování a do podzimu 2020 platilo Česko v rámci Evropy za premianta v boji proti covidu-19. To Češi neváhali oslavit v podobě pamětihodného hodování na Karlově mostě, o kterém reportovala i zahraniční média včetně BBC. Na vavřínech usnula i vláda, která odmítala i přes varování epidemiologů výrazněji zpřísnit opatření až do října, kdy shodou okolností skončily i krajské volby.

Koronavirus

Koronavirus je na ústupu: Při návratu ze zemí EU už neplatí žádná omezení

Smutná čísla

Následovala vlna úmrtí, která polevila až v dubnu následujícího roku. Po příchodu a rozšíření vakcín se však počet úmrtí během minulého roku podařilo postupně snížit, a to i přes nástup nové mutace delta na podzim minulého roku, a ještě nakažlivější mutace omikron, která nastoupila masivně v lednu letošního roku.

Podle ministerstva zdravotnictví zemřelo na covid-19 v roce 2020 celkem 17 235 osob, loni to pak byl s počtem 36 170 osob více než dvojnásobek. Covid-19 byl nejčastější příčinou smrti od října 2020. Teprve loni v květnu se na první místo vrátila chronická ischemická choroba srdeční, dříve nejčastější příčina úmrtí. Zatímco v roce 2019 zesnulo 112,4 tisíce obyvatel, v prvním pandemickém roce to bylo 129,3 tisíce lidí, což představovalo 15procentní nárůst a zároveň nejvyšší číslo od roku 1987. Loni pak podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v Česku zemřelo 139 600 lidí, nejvíc od konce druhé světové války, a ve srovnání s rokem 2020 zemřelých přibylo o víc než 10 000. U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.

První případ

Celosvětově byl první případ covidu-19 čínskými vědci zpětně vystopován k 17. listopadu 2019. Následovalo uzavření jedenáctimilionového města Wu-chan, což však již nedokázalo zastavit šíření nákazy celosvětově. První člověk zemřel na covid-19 ve Wu-chanu 11. ledna 2020, jednalo se o 61letého muže. První obětí se stal pacient, který již před nákazou trpěl četnými zdravotními problémy: měl břišní nádory a chronické onemocnění jater. Do nemocnice se častý návštěvník wuchanského trhu, který byl dlouhou dobu označován za ohnisko nákazy, dostal s těžkým zápalem plic.

První úmrtí mimo Čínu zaznamenaly Filipíny 1. února 2020. Do Evropy se nákaza rozšířila dne 24. ledna 2020, kdy byl potvrzen první pozitivní případ ve francouzském Bordeaux. První obětí pak byl čínský turista, který byl 28. ledna přijat do nemocnice v Paříži.

Změny, které přinesl covid-19

Dle serveru kurzy.cz pandemie koronaviru do velké míry přinesla revoluci ve způsobu práce. Nejzářnější exemplář této změny je rozšíření home office a hybridního způsobu práce. Ty přestaly být všeobecně vnímány jako benefit, ale jako standard. Šíří se také stále více diskuse o work life balance, které se s covidem-19 dostaly do popředí.

Covid-19 přinesl také výrazný nárůst v nakupování on-line. Například v roce 2020 Češi v internetových obchodech podle dat Asociace pro elektronickou komerci (APEK) a nákupního rádce Heureka.cz utratili 196 miliard korun, což znamenalo skokový nárůst oproti předpandemickému období - o 26,5 procenta více. Během pandemie rostla i poptávka po rozvážce jídla, Dáme jídlo, Wolt, Rohlík i Košík.cz, všechny hlásí skokové nárůsty. Podle analytiků však trend přesunu k on-line nákupům přetrvá i v postcovidovém období.

Mezi nejvýraznější negativa covidu-19 pak patří nárůst problému týkajícího se duševního zdraví, a to na celosvětové úrovni. Úroveň hlášených úzkostí je vyšší než kdy jindy, přičemž nejvíce jsou zasaženy ženy a mladí lidé. Dle globálního průzkumu Ipsos hlásí 79 % lidí, že jejich duševní zdraví je stejně důležité jako zdraví fyzické.

Ze studie šetření českých domácností v průběhu pandemie na příznaky deprese a úzkosti v české populaci prováděné českým think tankem IDEA vychází, že jen v první fázi pandemie trpělo zhoršeným duševním zdravím (příznaky alespoň středně těžké deprese či úzkosti) 20 % respondentů. To představovalo více než trojnásobný nárůst oproti stavu před pandemií (6 %). Odborníci na psychické zdraví jsou tak vytížení, že lidé na jejich pomoc čekají někde i měsíce. Vyplývá to z informací Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).

+ Další fotografie

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní