Určitě nebudu první ani poslední člověk na světě, který měl neustále pocit, že mu něco chybí, ale nevěděl co. Ten pocit, že stále neděláte to, co by vás opravdu naplňovalo a dělalo opravdu šťastnými. Já se tak přesně cítila, dokud jsem před rokem poprvé nenavštívila Jamajku.

Byla to doslova láska na první pohled. Nikdy v životě jsem takhle daleko nebyla a když se ocitnete z té pravidly a zákazy prolezlé Evropy na divokém a nespoutaném ostrově v Karibiku, moc se vám uleví. Během prvních hodin jsem věděla, že tohle je přesně pro mě. Pro tu šílenou holku, která jde do všeho po hlavě a ničeho se nebojí. Když máte takovou divokou duši, jako já, připadáte si v této společnosti jako ve vězení. Málokdo vám rozumí, všichni si na vás ukazují, řeší vás a ačkoliv se to snažíte ignorovat, tak vás ta lítost stejně doběhne.

Po prvním návratu z Jamajky jsem brečela. Z té veselé Týny se stala depresivní hromádka neštěstí, která mluvila jen o Jamajce a jaké to tam bylo skvělé. Můj nyní už bývalý přítel se na mě neustále rozčiloval, že se neumím bavit o ničem jiném. A já opravdu neuměla, ani jsem nemohla. Jamajka se mi dostala do srdce tak moc, že jsem cítila, že musím zpět. A jelikož jsem žena činu a nečekám na to, až mi něco spadne samo do klína, začala jsem jednat. První, co jsem udělala, bylo to, že jsem si koupila letenku jen tam a až potom začala plánovat.

Jakožto mladá začínající učitelka s mizerným platem jsem si toho nemohla moc dovolit, a tak jsem se obrátila na jeden webový portál, díky kterému se dostanete do světa, aniž byste se vyndali ze všech úspor. Funguje to tak, že si vyberete zemi, kam chcete letět a potom hledáte hostitele. Ten, pokud ho zaujmete a má zrovna volno, vás nechá u něj v domě zdarma bydlet a jíst a vy mu na oplátku pomáháte s prací předem domluvenou pár hodin denně, kromě víkendů. A tak jsem se seznámila s moc milým Němcem a jeho manželkou z Kolumbie, kteří na Jamajce žijí již 13 let. Naplánovali jsme, že u nich zůstanu tři měsíce a potom se vrátím. Mezitím mě tento Němec přidal na Facebooku do skupinky určené pro cizince, kteří se přestěhovali na Jamajku. A mně to nedalo, napsala jsem tam svůj příběh, že jsem učitelka, ráda bych se na Jamajku přestěhovala a našla si tam práci, ale že nevím, jaké mám možnosti.

Uběhly dva dny a najednou se mi na Messengeru objevila zpráva od jedné paní, ze které vypadlo, že je ředitelkou školy v Montego Bay, že by ráda viděla můj životopis a poté by se mnou udělala Skype pohovor. A tak to vše začalo. Životopis, pohovor, letenku už jsem měla a jako poslední víza. Získala jsem je, a to i s prací snů, na mé milované Jamajce. Dala jsem výpověď v práci, vše tu nechala a prostě letěla.

Když jsme přistávali, vhrkly mi slzy do očí. Byla jsem tam, zpátky a neskutečně šťastná. Učila jsem, cestovala po celém ostrově křížem krážem a poznala nespočet naprosto úžasných lidí. Najednou jsem začala opravdu žít.

Během cest po ostrově jsem často potkávala turisty, tzv. batůžkáře, kteří jen koupili letenky, ale potom už nevěděli, co si počít, a tak jsem jim pomáhala. Moc mě to bavilo a všichni se mě ptali: „Kris a proč ty se tím neživíš? Tolik všem pomáháš!“ A já vždy jen pokrčila rameny, že ani nevím, měla jsem práci ve škole, kterou jsem milovala a oboje bych nezvládala. Ale víte, jak to chodí, děláte si plány a nakonec vás ten osud stejně zavede někam jinam. Jelikož jsem tam poznala jednoho úžasného chlapa, kterého jsem znala už od první dovolené jako kamaráda, vznikla z toho po mém nastěhování pravá jamajská láska. No a taková jamajská láska dopadla mimo jiné tak, že jsem se jednoho krásného dne dozvěděla, že čekám miminko. Zbořil se mi celý svět. Hodně jsem brečela, psychicky jsem to nezvládala, věděla jsem, že nemohu dál učit a starat se o malé děťátko. Začala jsem ztrácet svůj sen. Ale já se nevzdávám, nikdy. Rozhodla jsem se, že si miminko nechám, vždyť to byl vlastně zázrak, lékař mi roky tvrdil, že děti mít nemohu, a vše jsem vzala do svých rukou.

Oznámila jsem to ve škole, kde z toho nakonec měli všichni ohromnou radost a vzali to opravdu skvěle. O nic jsem nepřišla a začala přemýšlet, jak vše zvládat, když budu na mateřské. A pak to přišlo. Pamatujete na tu větu: „Kris, a proč ty se tím neživíš?“ Najednou jsem si uvědomila, že teď přišel ten pravý čas. Práce, kterou jsem dělala pro všechny pro radost a jen tak se najednou ukázala jako skvělá možnost, jak skloubit život s dítětem a podnikáním. Přiletěla jsem tedy zpět do Česka, založila si živnostenský list a otevřela oficiálně low cost cestovní agenturu zaměřenou pouze na Jamajku, která má za úkol pomáhat místním a být dostupná všem, kteří by se na tento ostrov chtěli přiletět podívat. Začalo mě neskutečně těšit, kolik skvělých ohlasů přišlo. Turisty jsem začala posílat k místním, k mým přátelům, kteří si pomoc zaslouží a potřebují ji. Nikdo tak nevyhodí tisíce za předražené hotely, ale zažije Jamajku takovou, jaká opravdu je, mnohem levněji, a to přímo očima místních. Nazvala jsem to dovolenou, která dává smysl. Utratíte peníze za něco, co pomůže, ale přesto si vše maximálně užijete.

A jak jsem říkala, jsem žena činu a když přišla nabídka možnosti stavby baráčku na pláži, začala jsem shánět všechny možné finanční prostředky, jak toho dosáhnout. Protože kdyby se to povedlo, mohu tak turisty posílat po dobrodružné cestovatelské části odpočívat do svého domečku, mohu tam každému nastavit individuální cenu, zdostupnit tak dovolenou i pro další lidi (třeba i studenty) a navíc, mohla bych zaměstnat zase několik dalších místních, kteří tu práci opravdu potřebují.

Nakonec jsem oslovila webový portál hithit.com, díky kterému mám teď možnost během tří týdnů vybrat částku, která je na stavbu potřeba. Peníze posílají lidé, kterým se nápad líbí, chtějí ho podpořit a za každý příspěvek vždy dostanou nějakou výhodnou odměnu.

Pokud máte své sny, jděte si za nimi. Nečekejte a prostě to udělejte, protože později už to třeba nepůjde a vy si to budete vyčítat. A kdo ví, třeba vás potká takové ohromné štěstí, jako mě a otevřou se vám dveře do nového života. Však koho by kdy napadlo, že se přestěhuje na Jamajku a nakonec bude mít karamelové miminko? Asi nikoho. A o tom to je!