K potopení legendárního Titaniku došlo během jeho první a zároveň i poslední plavby dne 15. dubna 1912, kdy loď narazila do ledovce. Velké neštěstí si tehdy vyžádalo přes 1500 mrtvých.

Za nalezením vraku Titaniku stál primárně Robert Ballard, kterému pomohlo americké námořnictvo. To expedici podpořilo jak po technické stránce, tak i finančně. Objev legendární lodi byl ale vlastně náhoda. Původně se totiž pátralo po ztracených jaderných ponorkách. Ballard musel kvůli operaci vyvinout dálkově ovládanou ponorku bez posádky, která by se dokázala potopit až do hloubky, v níž se vrak lodi nacházel.

1. září 1985 kamery ponorky Argo zaznamenaly úspěch – narazily na lodní kotel z Titaniku. Další den byla objevena přední část trupu lodě a poté i její záď. Odhalením vraku Ballard vyvrátil mýtus, že se Titanic potopil neponičený. Jeho zkázu po střetu s ledovcem způsobilo údajně šest malých otvorů na pravoboku lodi, a ne stometrová trhlina na pravoboku lodi, jak bylo uvedeno ve filmu Jamese Camerona.

Bádání dospělo také k závěru, že k potopení kolosu přispěla i křehká ocel s vysokým obsahem síry, která nevydržela velký tlak vody. Titanic tak klesal pod hladinu, kde náhlé vyrovnání tlaku zapříčinilo výbuch, který plavidlo rozdělil na několik částí.