72 let od znovuzvolení Edvarda Beneše prezidentem: Proč přiměl manželku, aby se nechala přejmenovat?

Hana, která se ve skutečnosti jmenovala Anna Vlčková, pocházela z chudé rodiny, žijící v tehdejším Rakousko-Uhersku. Ve čtrnácti letech ji potkala událost, která změnila její životní perspektivu – Aniččina teta zdědila po své zaměstnavatelce velké jmění. Neví se proč, ale rozhodla se, že Annu adoptuje, vezme ji s sebou do Prahy a dá ji na školu. Díky ní tedy dívka z vesnice okusila městský život a dostalo se jí vzdělání.

Osudová Paříž

Se svým budoucím mužem se potkala v Paříži. Tam se vydala za svou kamarádkou Aťou studovat francouzštinu. S uzavřeným a hloubavým Edvardem se seznámila na podzim roku 1905. Beneš se zpočátku choval odměřeně, o ženy se příliš nezajímal a považoval je za „husičky“. Anna se ale nenechala odbýt a Edvard se do ní nakonec zamiloval.

Z Anny Hanou

Asi po půl roce došlo k zásnubám a svatba proběhla 6. listopadu 1909. V kostele sv. Ludmily v Praze nebyl kromě oddávajícího a svědků nikdo další. Edvard Hanu požádal o to, aby si změnila křestní jméno. Prý proto, že měl v rodné vesnici známost s jinou Annou a ta že ho zklamala. Na její jméno má proto špatné vzpomínky. Z Anny se tedy stala Hana.

Benešova pravá ruka

Workoholik Beneš v Haně získal velmi oddanou ženu, která se mu ve všem přizpůsobovala. Nikdy ale nebyla ženou v domácnosti. Vždy pracovala jako jeho druhá ruka a důvěrná asistentka – překládala mu různé zprávy, pořizovala výpisky a společně s ním se zapojila do domácího odboje. Když Edvard emigroval do Švýcarska, zůstala doma a byla zatčena. Strávila téměř půl roku ve vazbě. Během procesu byla znovu zatčena a velmi vážně onemocněla. Ze zdravotních následků, zejména pak ze žlučových kamenů, se léčila několik let.

Oblíbená první dáma

Benešovi se spolu setkali až po více než třech letech. Po vzniku Československa se Edvard vrátil z Paříže jako ministr zahraničí a z Hany se stala jeho manželka, kterou si lid zamiloval. Byla přirozená a empatická, což se národu líbilo. Jako oblíbená první dáma byla vnímána i po zvolení Beneše prezidentem, ale svého postavení si dlouho neužila. Kvůli mnichovskému diktátu musela s manželem odejít do exilu.

Po návratu si užívala popularity, Benešův stav se ale horšil. Poté, co roku 1948 abdikoval a pár měsíců nato zemřel, se Hana stáhla do ústraní. Ač nefigurovala na veřejnosti, říká se, že když nastoupila do tramvaje, lidé povstali. Až do smrti byla pod dohledem Státní tajné bezpečnosti. Bezdětná zemřela ve věku 89 let v roce 1974 v bytě na Loretánském náměstí v Praze.

+ Další 3 fotografie

Tuňák mi zničil hru, tvrdí Martin ze Zrádců. Odsoudil Honzův hysterák a odhalil, jak moderátora snášeli ostatní