130 let od první smrti na elektrickém křesle: Popravený mladý vrah tehdy děsivě trpěl

Jen dva roky poté, co bylo v New Yorku roku 1888 vynalezeno elektrické křeslo, na něm zemřel první člověk. Přesně 6. srpna 1890 byl elektrickým proudem popraven muž jménem William Kemmler, který byl k trestu smrti odsouzen za brutální vraždu své družky Tillie Ziegler.

Ještě v den popravy se snažili Kemmlerovi advokáti tento trest zvrátit, tvrdili, že smrt na elektrickém křesle je neobvyklý a krutý trest, což bylo v rozporu s ústavou. Nepochodili a Edwin Davis, první státem pověřený kat způsobilý obsluhovat elektrického křeslo, byl vůbec prvním člověkem, který kdy pustil proud do odsouzeného.

Už poprava Williama Kemmlera ukázala, že oběšení by bylo mnohem humánnější. První pokus o jeho popravu totiž selhal a popálený Kemmler v křesle sténal bolestí. Podle přítomných svědků mu z hlavy stoupal kouř a šlo o mnohem děsivější podívanou, než jakou byly dosud vykonávané popravy jinými způsoby.

První popravy na elektrickém křesle

Během let se změnil nejen průběh popravy, ale i příprava odsouzeného na smrt v elektrickém křesle. Zhruba do roku 1920 nebyl brán ohled na to, jaké komplikace může způsobit například nevhodný oděv, proto byli vězni do křesla často usazováni ve svých vlastních formálních oblecích.

Dnes je běžné, že odsouzenému před popravou služba oholí hlavu a místo na noze, kterého se má dotýkat elektroda. V minulosti ovšem nebyly vlasy vězňům ani zastřihovány a to v kombinaci s nevhodným oblečením vedlo ke dlouhému a bolestivému umírání, při němž vězni až nelidsky trpěli.

10 nejdivnějších posledních večeří, které si objednali vězni před popravou

Nyní si každá věznice sama určuje pravidla oblékání vězňů k popravě. Většinou jde ale jen o tenké uniformy a vězňům je s ohledem na lepší průběh popravy doporučováno, aby nebyli vůbec obuti, případně aby měli jen tenké ponožky. O obutí si ale mohou většinou rozhodnout sami.

Průběh popravy

Dnes je průběh popravy jiný než v minulosti. Odsouzený má nárok několik hodin před smrtí napsat dopisy svým blízkým a naposledy si zatelefonovat. Pak mu je připraveno jídlo přesně dle jeho přání, které je rovněž jeho posledním.

Před samotnou popravou musí vězeň jít do sprchy, kde se umyje a dozorce mu prohlédne všechny tělní dutiny. To je nutné pro případ, že by v nich byl ukrytý předmět, který by mohl průběh popravy elektrickým proudem překazit. Odsouzený se následně oblékne do předepsaného oděvu.

Děsivá hesla z Wikipedie (5. díl): Jak vypadal nejpomalejší a nejodpornější trest smrti? Raději ani nečtěte!

V přípravné místnosti jsou odsouzenému oholeny všechny vlasy, jedna nohavice kalhot je zkrácena a část nohy je rovněž oholena. Spousta vězňů se během popravy pokálí, počůrá či dokonce dochází k ejakulaci, proto je nutné jim nasadit plenu.

V popravčí místnosti pak dochází k dnes již klasickému postupu, v každém státě ovšem s jiným zdrojem napětí. Zhruba po 30 sekundách je zdroj vypnut, lékař čeká na vychladnutí těla a pokud konstatuje smrt, poprava je u konce. Pokud však srdce odsouzeného stále bije, zdroj je znovu připojen a poprava pokračuje tak dlouho, dokud nedojde ke smrti.

Svědectví

Jen málokdo by měl odvahu popravě elektrickým proudem přihlížet, souvisí s ní totiž hned několik možných událostí, které na pohled nejsou příjemné. Přímo v samotné popravčí místnosti je podle svědků cítit spálené maso a umírající vězeň může kupříkladu i krvácet z úst nebo očí, zvracet, otékat, čas od času někdo začne hořet nebo mu vypadnou oční bulvy. Příčinou samotné smrti pak je zástava srdce a paralýza dýchacího systému.

+ Dalších 7 fotografií

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní