Stará pohádka postavená na metaforách je skutečně výjimečná, neboť podobný motiv se nevyskytuje v žádném jiném známém mýtu se sexuálním podtextem.

My jsme však přesvědčeni o tom, že ji svým dětem před spaním vyprávět nebudete.

I když, proč by ne?

Bylo nebylo… Muž lovec se jednoho dne vypravil do tajgy, a jak tak kráčel, všiml si něčeho velice zvláštního.

Na větvi visela malinká ženuška. Když se podíval zblízka, nebyla to celá žena, ale bylo to jen ženské pohlaví – vagina.

„Úžasné,“ řekl si muž, sundal vaginu ze stromu a strčil si ji pod čepici. Prochladlá „ženuška“, která visela na větvi, začala brečet a naříkat: „Zima, je mi velká zima!“

Muž si ji tedy strčil do kapsy, ale nářek se opakoval: „Studí mě tu, studí, není mi tu dobře,“ vzlykala vagina.

Chlapík přemýšlel, co dělat, kam by ji mohl ještě dát. „Někam do tepla,“ přemýšlí. Tak si ji dal do kalhot.

Najednou ženuška vagina zmlkla a začala být spokojená.

Lovec přišel domů, na manželku se ani nepodíval a hned šel spát. Ale nebyl sám.

Pod přikrývkou si užíval se svou nově nalezenou ženuškou.

Vagina byla úžasná a splnila mu všechny jeho touhy.

Ráno muž odešel na lov a vaginu nechal ve vyhřáté posteli. Ale sotva se vrátil, zhltl rychle večeři a šel zase spát, tak moc se těšil na vaginu.

K ženě už si vůbec nelehl, jen si zalezl do své postele a tajně si užíval s malinkou ženuškou vaginou.

A tak to šlo den za dnem, týden za týdnem.

Až jednoho dne mu manželka ženušku vaginu našla a hodila ji do ohně. Škaredě se ženuška popálila, a když se lovec vrátil domů, začala si stěžovat. Nadávala na ženu, co že jí to udělala, až nakonec lovce požádala, aby svou manželku zabil. A muž? Co by pro svou lásku neudělal. Tak jde a ženu zabije.

A byl klid, ženuška mu v posteli udělala, co mu na očích viděla.

Ale jak šly dny, lovec najednou zjistil, že mu něco chybí. No aby ne, když mu jeho nová žena doma neuklidí ani k večeři nenavaří. Vždyť je to jenom vagina…

A my se ptáme, jak dlouho bude trvat, než ji pověsí zpátky na větev?

Zazvonil zvonec a pohádky je konec…