Ať už k němu přistoupíme jen jako k jedné z postav v českých dějinách, k zarputilému pravdoláskaři nebo hrdinovi, jedno je jisté.

Jeho život (jehož součástí byla právě smrt) určitým způsobem ovlivnil i život nás všech.

Tohle je 8 věcí, které nás fascinují ještě dnes.

1) Mistr Jan Hus žil ve velmi složité době. Po silné vládě Karla IV. převzal moc rozporuplný Václav IV. Složitá byla i situace církve. Stále více lidí cítilo náklonnost k evangelické církvi, která hlásala pokoru a lásku k bližnímu, namísto církve, která pásla po bohatství a využívala politickou moc.

2) Největší vliv na jeho „popularitu“ měla Betlémská kaple. Jeho myšlenky tam poslouchaly tisíce Pražanů. Nejen chudina, ale i šlechta, na jeho kázání přicházela dokonce i královna. Takže byl víceméně celebritou své doby.

3) Až do roku 1412 podporoval král Václav IV. Husa i celou jeho skupinu. Jenže když Hus ostře vystoupil proti prodávání odpustků, králi se přestalo zamlouvat, že by o svůj díl peněz mohl přijít, a tím si jej poštval proti sobě.

4) Podle historických dokladů přitahoval Hus svým intelektem nejen muže, kteří jej obdivovali nebo nenáviděli, ale především ženy, které ho milovaly. Podle historika Františka Šmahela souložil v Betlémské kapli manželku krále Václava IV. Žofii, ale nepohrdl ani prostou děvečkou z Útulku vdov a panen. Už zde se tedy projevoval fakt, že nedělal rozdíly mezi třídami, urozeností a sprostotou.

5) Říká se, že mistr Jan Hus pro svou náklonnost k ženám často a rád využíval takzvané právo první noci. Cizoložení s duchovním pastýřem nebylo považováno za nevěru a nevěsta zůstávala tím pádem „svatou pannou“. Číslo takových „přátelství“ se podle historiků vyšplhalo téměř ke dvěma stovkám milenek.

6) V den, kdy stál na hranici, nechtěl, aby pro něj jeho stoupenci truchlili, a jeho poslední větou údajně byla tato: „V té pravdě evangelia, kterou jsem psal, učil a kázal ze slov a výkladů svatých doktorů, dnes vesele chci zemříti.“

7) I když veřejné popravy patřily mezi oblíbené atrakce středověku, tehdy vyhnal většinu čumilů z popraviště ohavný puch ze chcíplé staré oslice, kterou kdosi mělce zakopal na místě, kde byla postavena hranice.

8) Kromě všech dalších zásluh, které byste měli znát z dějepisu nebo vám je prozradí pan Google, je Husovi přičítána také zásluha na reformě českého pravopisu – začal jako první používat čárky a byl prvním z našich spisovatelů, který dbal na čistotu jazyka. Takže respekt!