Roztok byl rozprašován z letadel, vrtulníků nebo vozidel na lesy a zemědělskou půdu. Celkem bylo do půdy rozprášeno 70 tun této životu nebezpečné chemikálie. 70 tun obsahovalo 150 kilogramů dioxinu. Ten se v přírodě velmi pomalu rozkládá a útočí na tukové tkáně. Dioxin má v sobě největší množství karcinogenu. Vietnamští obyvatelé onemocněli kvůli této látce rakovinou. Někteří jsou mentálně postiženi, mají trvale poškozenou pokožku nebo jiné vrozené vady.

Toxická látka zamořila Vietnam natolik, že bylo infikováno přes 4,8 milionů lidí po celém území. Těm, kteří přežili, se i po 44 letech po válce rodí postižené děti.

Jednou z lidí, kteří se nenarodili zdraví je mladá slečna Nguyet. Ta přišla na svět bez rukou. I navzdory tak těžkému osudu je Nguyet velmi šikovná. Bez problémů zvládá veškeré domácí práce, péči o synovce, neteře a jiné další činnosti, které jsou zrovna potřeba. Ve všem se musí spoléhat na své nohy. I přes nepřízeň osudu je Nguyet šťastná a má spoustu plánů. Jejím snem je mít malý domek ve vesnici a žít poklidný život.

9.srpna 2012 byla zahájena celosvětová operace na eliminaci kontaminované půdy Vietnamu. USA se tehdy zaručilo, že přispěje až do roku 2016 přes 41 milionů dolarů.