Zastavte se na chvíli a přemýšlejte: 5 věcí, kterých lidé na smrtelné posteli litují nejčastěji

Sestřička Bronnie Ware se několik let starala o pacienty na smrtelné posteli. Byla s nimi poslední tři týdny života, s některými ale třeba i 12 týdnů. Až do té doby, než usnuli navždy. Často se jich ptala, jestli je něco, čeho ve svém životě litují. Tady je pět věcí, které umírající lidé jmenují nejčastěji, možná si z toho něco vezmete i vy.

1. Neměl jsem odvahu žít si po svém, žil jsem tak, jak se ode mě očekávalo

Pokud máte v životě nějaké sny, rozhodně si je splňte, alespoň některé z nich. Bez ohledu na to, co si myslí ostatní. Je to váš život. Jen a jen váš. Nikdo jiný než vy ho nežije.

2. Neměl jsem tak tvrdě pracovat

Ráno vstáváte do práce, celý den dřete, abyste večer padli do postele, a ráno nanovo? Proč? Peníze? A užíváte si je? Kde je váš život? Nebylo by lepší vydělávat méně a žít více?

Čím více vyděláváte, tím více utrácíte. Protože si to můžete dovolit. Přitom možná některé věci ani nepotřebujete. Máte velmi málo volného času, který pak naplňujete aktivitami, které stojí hodně peněz, protože si ten mikrovolný čas opravdu chcete užít. Pokud byste pracovali méně, byl by čas na procházku, četbu knihy, návštěvu rodiny. Tyhle aktivity zaberou více času a nestojí nic. Přemýšlejte.

3. Neměl jsem odvahu vyjádřit city

Je vám hloupé projevovat svoje emoce? Říkat mám tě rád, miluji tě? Proč? Je to všechno ve vaší hlavě, je to všechno o vašem postoji. Jednou bude pozdě na to říct mámě "mám tě rád".

4. Přestal jsem se stýkat se svými přáteli

Na smrtelné posteli lidé často postrádají přátele. Staré dobré přátele. V dnešní době plné nových komunikačních technologií a sociálních sítí je lehké je ztratit. Paradoxně. Máme pocit, že se o přátelství nemusíme starat, Facebook to jistí. Nestýkáme se, nevídáme se. Jen víme, že nějak někde existujeme. Máme o sobě ponětí. To je málo.

5. Měl jsem být šťastný

Být šťastný je totiž volba. Opět je to o vašem postoji. Jak se poperete s realitou, s věcmi okolo vás, s tím, jací jste vy. Vždycky máte na výběr. Buď se budete na svět usmívat, nebo se necháte strhnout davem a budete si stěžovat a nadávat, protože máte pocit, že by mohlo být lépe.

Jsme tu jen na chvíli. Myslete na to. Pořád.

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní