Trendy
válka na Ukrajině Survivor 2024 Iveta Bartošová Survivor 2024 - aktuálně

Zapomenutá historie: Žižkov byl dříve městem chudých, komunisté z něj chtěli udělat panelové sídliště

Praha-Zizkov-Kolonial Felix Skala
Zdroj: facebook.com
+ Další 4 fotografie
Žižkov, svéráznou pražskou čtvrť, která svého jedinečného ducha neztratila ani v těch nejtěžších dobách, znají i mimopražští. Někteří Žižkováci svou část města považují za samostatnou republiku, což je celkem pochopitelné. Je jen málo míst, jejichž srdce pulzuje tak silně jako právě tady.

Žižkov vznikl údajně v roce 1865, kdy lokální politik a budoucí starosta tehdy ještě města Žižkova Karel Hartig rozparceloval pole patřící usedlosti Pražačka, aby mohly vzniknout domy pro nové osadníky. Hartig poukazoval na to, že Žižkov musí být město chudinské, protože leží na východním kraji Prahy. Navíc krajina je kopcovitá, což neumožňuje pravidelnou a pěknou architektonickou koncepci.

Stavělo se levně, rychle a ne úplně nejkvalitněji. Zemina z výkopů se častokrát používala i na stavbu domů. Stavělo se také z kamene a písku, což mělo mnohdy za následek zřícení budov.

Hartig na Žižkově také připomínal husitskou tradici, zejména vítězství Jana Žižky z Trocnova. Díky němu tedy začalo vznikat žižkovské názvosloví. Od roku 1875 nesou tamější ulice pořád stejná jména.

Žižkov byl považován za bídné a neklidné město, které se těšilo nevalné pověsti. Bydleli zde hlavně lidé, kteří si nemohli dovolit žít blíže ku Praze, a pak také návštěvníci ze zahraničí – tím vznikal určitý multikulturalismus.

Je známo, že se lidé na Žižkov vypravovali kvůli zážitku – stačilo usednout do místní knajpy a čekat, než se strhne rvačka. Ty na sebe ostatně nenechávaly nikdy dlouho čekat. Žižkov zkrátka žil. Zamiloval si ho i Vlasta Burian, který obdivoval místní kina a hospůdky, v nichž našel mnoho přátel.

Tak, jak plynul čas, se kvalita života na Žižkově začínala pozvolna zvedat. Vznikla zde první elektrárna, první samoobsluha, první výšková budova (dnešní Dům odborových svazů) nebo městská tržnice. Moderním počinem bylo i nákladové nádraží.

Ku Praze se Žižkov připojil v roce 1922. Za minulého režimu pak došlo k plošné demolici některých budov, které byly nahrazeny stavbami z panelu. Ačkoliv k těm nejhorším plánům výstavby naštěstí nedošlo, i tak to byl krutý zásah do tváře celého místa. Svého genia loci ale Žižkov naštěstí neztratil a pyšní se jím dodnes.

Bolestná zpověď Moniky Binias: S o 24 let mladším Petrem přišli o dítě. Bojovala i s tchyní

Související články

Další články

Nejnovější kauzy