V knize se píše o tom, že Kamprad byl aktivním členem Svensk Socialistisk Samling – tedy strany, která se stala nástupkyní švédské nacionalistické strany. Ingvar Kamprad má dokonce v archívech své členské číslo – 4013.

Na základě složek s jeho jménem také tajné služby odhalily, že měl v rámci strany oficiální pozici a dlouho svou nacistickou minulost skrýval. Švédská novinářka v knize cituje jeho dopisy, ve kterých se úspěšný miliardář rozplývá nad náborem nových členů do švédské nacistické strany a stěžuje si, že by rád udělal něco pro nové hnutí.

Také ho obvinila, že nemluví pravdu o svojí nacistické minulosti. „Řekl, že v roce 1998 nic neskrýval. Proč tedy sám neřekl, že byl členem nejhorší nacistické strany, a policie měla vytvořenou složku s jeho jménem?“ řekla novinářka. Kamprad se dlouho snažil, aby se vyhnul zapletení s krajně pravicovým švédským hnutím.

Kniha Elisabeth Asbrink A ve vídeňském lese stromy zůstávají, se také zmiňuje o dlouholetém přátelství s mladým židovským uprchlíkem, který pracoval na jeho rodinné farmě a pak sehrál klíčovou roli v týmu IKEA.

Ingvar Kamprad o tom vydal v roce 1994 podrobnou zprávu. Vše popisuje jako jeho hřích z mládí a největší chybu svého života. Omlouval se a požádal o odpuštění všem zúčastněných stran. IKEA je totiž založena na demokratických principech a zahrnuje multikulturní společnost.