Vzpomínka na hrdinu: Česko si připomíná 49 let od upálení Jana Zajíce

Jan Zajíc se narodil ve Vítkově na Opavsku. Už během studia na střední škole ho ničila tamní atmosféra – téměř nulová svoboda a dril vychovatelů.

V době okupace se začal zajímat o politiku a dění ve společnosti. Po sebeupálení Jana Palacha se zúčastnil protestní hladovky a bez vědomí rodičů se vydal na jeho pohřeb. Mnozí věří, že právě tam se zrodilo rozhodnutí k upálení.

25. února 1969 se vypravil do Prahy. Zakoupil chemikálie a asi v půl druhé odpoledne se jimi v horní části Václavského náměstí polil a zapálil se.

StB zakázala, aby byl pohřben v Praze. Bála se dalších demonstrací, a tak byl o týden později pochován v rodném Vítkově.

Pro Zajícovu rodinu byly následky jeho činu velmi tíživé. Nejenže se z pochopitelných důvodů se smrtí syna a bratra nikdy nesmířila, ale jeho maminku, která zastávala místo učitelky, vyhodili. Bratra Jaroslava chtěli vyhodit ze školy a sestra, ačkoliv byla premiantkou, nedostala doporučení ke studiu na vysoké škole.

Jan Zajíc po sobě nechal dopis na rozloučenou, v němž mimo jiné stálo: „K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se vážně vzchopili a nedali sebou vláčet několika diktátory!“ Poslední věta zněla: „Pozdravujte kluky, řeku a les.“

+ Další 2 fotografie

Filip Turek se tvrdě opřel do Fialy: ODS zradila svoje voliče a on je toho absolutní příklad