Švédský fotograf Magnus Wennman už několik měsíců sleduje celou situaci přímo v uprchlických zařízeních, kam se lidé z postižených koutů země stahují.

Jeho snímky lidí bez domova se po internetu šíří rychlostí blesku. Nezobrazují totiž hysterické výjevy ani zkreslené scénáře.

Jsou na nich reální lidé a reálné scény.

Vůbec nejsilnějšími z nich jsou fotografie dětí, které každé ráno doufají v to, že se zítra probudí v lepším snu, než byl ten včerejší.

Jenže ten nepřichází.

1) Abdullah, 5 let

Tenhle pětiletý kluk právě leží na prohnilé matraci v Bělehradu. Je mu zle a je v šoku. Odmala trpí poruchou krvetvorby, a navíc viděl umírat svou vlastní sestru. Jenže jeho máma nemá peníze ani na jídlo, natož na léky.

2) Ahmad, 7 let

Tenhle kluk zrovna spal, když na jejich dům dopadla bomba. Zatímco jeho kus šrapnelu jen škrábl do hlavy, jeho mladšího bráchu zasáhl přímo a byl na místě mrtvý. Rodina musela hned tu noc utéct. Teď jsou na cestě 16 dní a pořád netuší, co bude. Maďarské hranice jsou pro ně neprůchozí.

3) Mahdy, 1,5 roku

Tenhle chlapeček nezná zatím nic jiného než válku a dlouhé přelety letadlem. Narodil se do války a jeho rodiče jsou ve stresu od té doby, co spatřil světlo světa. Zatímco on spí tvrdým spánkem, nad jeho hlavičkou bdí oči stovky dalších uprchlíků, kteří jsou momentálně tak jako on v uprchlickém táboře v Maďarsku.

4) Lamar, 5 let

Když na její domov v Bagdádu spadla bomba, byla s rodiči zrovna na nákupech. Svého medvídka, panenku a vláček, které zasypala suť v jejím pokojíčku, už nikdy neviděla.

5) Ahmad, 6 let

Je chvíli po půlnoci a malý Ahmad oddechuje ve vyšlapané trávě. Jeho rodiče nad ním neustále bdí a doufají, že jejich malý hrdina nabere na další náročný den alespoň trochu sil. Bude je potřebovat.