Mnoho vědců se seriózně zabývalo otázkou, odkud se vlastně tyto pověsti vzaly, a jejich teorie sahají od předčasného pohřbení po absenci rozkladných procesů krátce po smrti. Také existuje mnoho skutečných biologických faktorů, jež mohou vést k upírskému vzhledu a chování. Upíři jsou často také spojováni s okultními rituály a paranormálními zážitky, v nichž hraje důležitou roli krev.

Babylon a Lilith

Legendy o upírech jsou známy již z dob nejstarších civilizací. Sumerové, Asyřané i Babyloňané upíry znali také, ale rozhodně nešlo o kultivované aristokraty. Mezopotámští upíři byli čistě děsivá monstra – v sumerské mytologii vystupuje krev sající duch Akhkharu a v babylonské démonologii jsou často zmiňováni zlí duchové zvaní Lilu. Tyto krvelačné bytosti se toulaly po nocích a vraždily novorozence a těhotné ženy. Jeden z těchto ženských démonů jménem Lilitu byl převzat židovskou mytologií, kde vystupuje jako Lilith, údajně první Adamova žena.

Upírka zachraňuje svět před démony

Upírská stvoření znali i Indové: Bhuta byla duše muže, který zemřel násilnou smrtí, a nemohla najít pokoje. Obcházela lidská sídla, oživovala mrtvé a podobně jako ghúlové napadala lidi. V severní Indii bylo možné potkat bytost jménem brahmaparusha, upírské stvoření nosící kolem krku střeva svých obětí, které bylo vždy vybaveno lidskou lebkou, již používalo jako pohár na popíjení lidské krve. Tento netvor je údajně pravzorem moderních evropských upírů. Nejslavnější indickou upírkou je ale zajisté strašlivá bohyně Kálí. Když společně s bohyní Durgou bojovala s démonickým stvořením Raktavijou, z jehož každé kapky krve dopadnuvší na zem vznikla jeho kopie. Avšak Kálí mu všechnu krev vypila, a tak byl Raktavija poražen a svět uchráněn od invaze démonů.

Církvi se upíři hodili

Stvůry sající krev můžeme nalézt i v Homérově Odyssee, podobná monstra děsila i staré Římany, nicméně archetyp upíra, jak jej známe, přichází až se Slovany, kteří ve střední a jihovýchodní Evropě kolem roku 800 formují silné státy. V 15. století přichází do Evropy zhoubný dýmějový mor, který zahubil 25 procent evropské populace. Věřilo se, že černou smrt přenášeli upíři, často se totiž stávalo, že obětem této choroby vytékala z úst krev, proto si lidé mysleli, že ji někomu sáli. Od toho byl už jen krůček k tomu, aby se strašidelné figury ujala církev a vytvořila upírské stereotypy, jak je známe z hororových filmů. Protože pouze církev (kdo jiný) dokáže tyto zplozence pekel zastavit, je jasné, že právě její symbol – kříž – je to, z čeho mají upíři strach. Kříž totiž symbolizuje protiklad k oživnutí těchto nemrtvých – zmrtvýchvstání Krista. Také konzumace krve měla své vysvětlení – těm, kteří přijímali krev Kristovu, koloval v žilách věčný život. Oproti tomu upíři se živili krví plnou hříchu a smrti, a proto byli neustále hladoví. Církev využívala báchorky o upírech nejen k získávání vlivu a zastrašování lidu, ale také k majetkovým ziskům. Její představitelé tvrdili, že aby se vaši blízcí po smrti nezměnili v upíry, je třeba pohřbít je na vysvěcené půdě. V praxi to znamenalo svou půdu darovat církvi. Také byly zcela běžné „hony na upíry“ – přestože nedosáhly takových extrémních rozměrů jako nechvalně proslulé hony na čarodějnice – šel počet obětí těchto procesů do stovek.

Dracula a ti druzí

Přestože nejznámějšími upíry byl jistě hrabě Dracula a hraběnka Báthoryová, skutečnou hysterii spustil zcela jiný upírský případ. V roce 1721 ve východním Prusku (dnešní Polsko) zemřel 62letý muž jménem Peter Plogojowitz, avšak po smrti se několikrát objevil živý a žádal svého syna o jídlo. Jeho syn mu nevyhověl a byl následující den nalezen mrtev. Krátce poté se Plogojowitz vrátil a napadal lidi ze své vsi, kteří posléze umírali kvůli ztrátě krve. Druhý takový případ se odehrál v roce 1734 na území habsburské monarchie. Sedlák Arnold Paole, který byl dříve údajně napaden upírem, zemřel při senoseči. Po jeho smrti začali v okolí záhadně umírat lidé a věřilo se, že právě Arnold Paole se vrátil, aby se živil krví svých sousedů. Právě tyto dva případy, které byly důkladně vyšetřovány, rozpoutaly v Evropě všeobecnou hysterii, kterou přiživovali církevní představitelé pomocí stereotypů, jež sami vytvořili.

Dnes už jen v hororech?

Byli upíři skuteční, nebo šlo jen strašidelné figury, které sloužily ke strašení dětí a jichž se pak dovedně zmocnila církev, aby získávala vliv a majetek? Je možné, že v dávných dobách existovaly bytosti lačnící po krvi, nebo jde jen o výplod lidské fantazie, který vešel do mýtů? Určitě nic nezkazíte, budete-li mít doma dostatečné zásoby česneku. Je přece zdravý.

Poskytovatel služeb: E.M.A. Europe, s.r.o., tech. zaj. Materna, 1 SMS/max. 46 Kč, P. O. Box 14, 110 05 Praha 015, www.ema.bzwww.platmobilem.cz