Abyste pochopili svět televizní zábavy 90. let, postačí vám spolehlivě následujících 74 sekund soutěže Rande. Uvidíte v nich totiž vše, co k ní neodmyslitelně patří. Studio, které navrhla kolemjdoucí mamča z MIMIbazaru, DJe, který mixuje pomocí dvou CD, všudypřítomnou slámu a samozřejmě také moderátora, jemuž by drogy záviděl i Charlie Sheen.

Samostatnou kapitolou jsou pak soutěžící, u kterých nevíte, jestli máte umírat smíchy, nebo obratem volat do Bohnic. Jelikož je to ale už poměrně dávno, pojďme společně umřít smíchy.

Jako první přichází na scénu Monika, která evidentně doma s papírky LSD i tapetuje, a tak věří v Boha a je z něj ÚPLNĚ načatá. Ať už to znamená cokoliv. Její role v nejlepší soutěži galaxie je bohužel velmi krátká, protože na zahradní židli sedící Petr z Boha načatý není.

Naštěstí ji ale rychle zastoupí Lenka, která je zas pro změnu načatá z toho, jak se v pračce točí prádlo. To zaskočí i Monikou ošlehaného Petra a zeptá se, co dělá, když prádlo dopere. „Kočku mám doma,“ odpoví mu krasavice. Alespoň už víme, kdo by měl pro příště nahradit v Partičce Richarda Genzera.

Její improvizační um ocení pokýváním hlavou i samotný Petr a v naději na úspěch se Lenky zeptá, jací se jí líbí kluci.

„Mourovatý,“ odpoví mu dívka okamžitě. To už je příliš na drtivou většinu lidí ve studiu. Nikoliv ale na Slávka Bouru. Ten totiž evidentně jede na droze jménem Daniel Nekonečný, a tak s klidem pokračuje v hvězdné kariéře a jde přes chodbu rozdávat „sedmičky“ do Doremi.