Působil jako šéfredaktor Lidových novin, Reflexu nebo Mladé fronty. Měl pověst člověka, který umí zvednout prodej tiskovin. Kam přišel, tam měl úspěch…

Pak se ale něco v jeho životě zlomilo.

Pavel Šafr odešel z velkých deníků a založil Svobodné fórum. Začal se ostře vymezovat proti prezidentu Zemanovi (70) a ministru financí Babišovi (60). Šafr zapomněl, že Zemana pomohl dostat do prezidentského křesla. Zapomněl i na to, že Babišovi svými texty pomohl do křesla ministra financí.

Šafra část českých novinářů vnímá jako kultivovaného liberála. Další část mediální obce o něm hovoří jako o pokrytci, který neumí držet dohody.

Je tu také skupina lidí, kteří ho vnímají jako mediálního baviče. Jako klauna, který plní Facebook hysterickými komentáři, které mají nulový společenský dopad.

A pak je tu také skupina lidí, kteří se domnívají, že Šafr není psychicky odolný a měl by si někde v klidu odpočinout. Pavel Šafr tyto hlasy vyslyšel a z veřejného života odešel.

Nevíme, zda to bude na dva dny, nebo dokonce na celý měsíc.

Možné je i to, že Šafr ani odejít nechtěl. Jen vypustil patetický text a čekal, zda ho přátelé začnou přemlouvat, aby neodcházel.

Když se podíváte do galerie, tak vidíte, jak jeho odchod hodnotí významní čeští novináři. Komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo nevěří, že Šafr dodrží své slovo.

Že odněkud zase vyleze a začne kázat svá moudra, je přesvědčen také Ivan Brezina. Brezinův protišafrovský text najdete ZDE.

Další osobnosti odchod Šafra slaví a věří, že s ním odešla praxe „v textech kázat vodu, v reálu pak hltat víno“.

Pouštět se do analýzy, jaká bude novinařina bez Šafra, je zbytečné. On se vrátí. Pokud ne, znamená to, že občas slovo drží i Šafr.