Vždycky, když se má měnit čas, tedy konkrétně posunout se hodinová ručička dopředu nebo dozadu, většina lidí nadává, že jim to akorát rozhodí biorytmus. Nevíme, jak moc citliví jste, ale nejsou to jen přehnané kecy? Opravdu hodina zpět nebo dopředu totálně člověka rozhodí, že mu z toho pomalu chřadne organismus? Je skutečně ta hodina tak zásadní? No, na tyhle otázky si odpovězme každý individuálně a místo abychom mávali studiemi na téma, kolik lidí umře na infarkt kvůli změně času, se podívejme na fakta, která jste o změně času možná netušili.

1. Jestli jste zvyklí už několik let na stejný režim fungování, tedy vstáváte ve stejnou dobu každý den, ve stejnou dobu pak chodíte spát, vašemu organismu trvá 2–6 dní, než si na změnu času zvykne. A to přeci není taková tragédie.

2. Se změnami času se čachrovalo už před sto lety. V roce 1916 byl zaveden letní čas, a to kvůli potřebě šetřit elektrickou energii. Na konci války se od něj ale upustilo. Znovu byl obnoven v roce 1940 a držel se devět let. Napotřetí jej zavedli v roce 1979 a od té doby se střídá.

3. Podle průzkumů bylo už v roce 2002 pro zrušení změn času 45 procent Evropanů. Z české populace je to více než 50 procent dotázaných.

4. Na zavedení změn času nikdy nepřistoupil Island, Bělorusko a Čína. Význam pak postrádá v polárních oblastech nebo zemích ležících blízko rovníku, jelikož v nich se délka letního dne od zimního výrazně neliší.

5. Kolem osmé ráno je prý z celého dne nejlepší doba na sex. Tělo je probuzené, ženy mají až pětkrát vyšší hladinu estrogenu než večer, muži mají vyšší hladinu testosteronu. Normálně sex ráno nestíháte? Tak využijte toho, že jste si pospali hodinu navíc a kolem osmé na to skočte.

Takže nezapomeňte, v neděli 25. října se čas ve tři ráno posouvá na zimní čas o hodinu nazpět. Můžete si tedy bez výčitek pospat o hodinu víc.