Je to obyčejná podnikatelská činnost sloužící ke komerčním účelům. Tamhle se prodá kožešina do oděvního průmyslu, tamhle zase do Asie genitálie, protože ty slouží jako afrodisiakum.

Ročně proto vyhyne až 400 tisíc tuleních mláďat, a to jen v Kanadě, kde je lov regulován samotným ministerstvem rybolovu, které dokonce najímá i profesionální lovce. Nebo vrahy?

Tulení mládě nesmí být zabito, má-li ještě bílou srst, ale to je, jako byste si řekli, že nezemřete dnes, ale až v pondělí. Vybíjena jsou tedy starší, už hnědá mláďata, ale stále natolik malá, že ještě neumí plavat a neživí se pevnou stravou. A protože se lední plocha Kanady v důsledku oteplování ztenčuje, už se na tuleně nechodí tolik s kyjem v ruce, jako tomu bylo dříve, protože lov tuleňů má dlouholetou tradici u Eskymáků, ale dnešní lovci k nim jezdí na člunech s puškami.

Cílem je dostat co nejvíc tuleňů za určený čas, zvířata jsou tedy často střílena bez pořádného míření a navíc z nestabilního povrchu člunu, což má za následek, že se lovci kolikrát netrefí. A protože mláďata neumí plavat, zraněná se pak utopí ve vodě.

Tuleň grónský, na něhož je v Kanadě lovná sezóna na jaře, není zatím ohrožený druh a ani se nepředpokládá, že by se jím stal, ale krutost vybíjení tuleních mláďat je tak… Nelogicky zvrácená, že se nad tím opravdu musí nejeden pozastavit. Vláda oponuje tím, že nevybití tuleni ničí rybolov a že lov prospívá ekonomice. Veřejnost kontruje tím, že na lov jsou najímáni lemplové, kteří – když už – tak neumí tuleně zabít jedinou ranou a párají jim břicho ještě zaživa nebo je nechají utopit.

A že by to nějak výrazně pomáhalo kanadské ekonomice, která by bez lovu tuleňů šla žebrotou, to asi taky pravda nebude.

Navíc už jen samotný fakt, že mláďata jsou vláčena a smýkána po ledě na háku, to je tak barbarské a středověké, až to uráží člověka za to, že je člověk. Ale na rozdíl od jatek, což určitě neopomenete psát do komentářů, jsou tohle skutečná jatka. Tulení maso se totiž tolik nezpracovává, lovcům jde hlavně o kůži a o tulení penisy. A je dost rozdíl, jestli zvíře „zděláte“ celé, nebo ho zabijete jen proto, abyste mu mohli něco uříznout.

Z toho důvodu třeba lov velryb na Faerských ostrovech neprochází stejnou kritikou. Na tradiční gridadrap totiž přísně dohlíží úřady, lovci velryb za sebou mají tréninky a osvědčení, umí zabít zvíře hned a průmysl zpracuje velrybu celou, není to marnotratnost jako v případě tuleňů grónských.